Já mínil, průjem měnil. Vyrazil jsem od Luterů abych po pěti kilometrech úsilovné chůze zjistil že musím zastavit.

Dorazil jsem včera k večeru do Kladorub, což je asi šestnáct kilometrů do Horního Štěpánova. Mazaně jsem poslal SMS k Luterovým, že dorazím až následující den.

Fouká hnusný vítr, i když jsem šel z kopce a funěl mi do zad. K Luterovým to mám ještě dvacet km. Myslím, že dnes ještě deset ujdu a zítra dám zbytek. Půjdu do kopce.

Kňučel jsem včera večer, že me bolí kolena. Pochopitelně jsem doufal, že do rána bolet přestanou. Stalo se. Ráno bylo po bolesti. Holt už nejsem mladík a sem tam něco bolí.

Časně zrána v devět jsem opustil hotel. Vyspal jsem mizerně. Postel byla moc měkká. Ale nakonec, vybral jsem si to sám. Ohlásí jsem se u Luterů, že bych jako příští týden dorazil. Není to daleko.

Holt jsem se díky svému vzhledu propracoval do kategorie lidí, kteří když si objednají, musi hned zaplatit. Zaplatil jsem jídlo, co jsem si objednal, místo kofoly si poručil vodu.

Já vždycky jak ujdu víc jak pět kilometrů v kuse s ruksakem, dostanu hlad. Než jsem vyrazil časně zrána ve dvanáct třicet. Snídal jsem. Tři malinkaté rohliky s majkou, dva banány.

Sedmý den na cestě, tak jsem si dal segedín se šesti.

Počasí je zatím mírné, jak správně ma v mírném pásmu být. Prasklý puchýř se hojí, ale začíná zlobit achilovka. Musím tedy opatrně. Zatím jsem průměr 25 km denně nepřekročiĺ.

Přečetl jsem si blog co se to děje a kam to povede? na aktualne.cz od pana Horváta.