Pátek plný překvapení
Ta zima mě mate. Ráno sníh, mám dilema. Obout se či nikoliv, odpoledne sníh pryč. Nechci nosit boty kolem krku, nevypadá to moc esteticky. Navíc solení mým nohám zas nedělá až tak dobře.
Ta zima mě mate. Ráno sníh, mám dilema. Obout se či nikoliv, odpoledne sníh pryč. Nechci nosit boty kolem krku, nevypadá to moc esteticky. Navíc solení mým nohám zas nedělá až tak dobře.
Po čtyřiceti letech jsem zažil křtiny s obrovskou účastí rodiny, patřičnou oslavu, která byla sice naprosto nealkoholická, neb můj kmotřenec Martin si ji takovou zařídil, příbuzní se s tím smířili, mě
Pátek dopoledne, mám dovolenou, vstal jsem hned po probuzení, protože
Dostal jsem hlad a lenost se mnou cloumala. Měl jsem na vybranou
Tak jsem skoro po měsíci vyrazil hrát divadlo. Tedy já režírovat, buzerovat herce, zbytek
Nasedl jsem do tramvaje a začal se modlit. Modlím se každý den. Pochopitelně potichu, abych
nerušil spolucestující. Byl jsem bosý, jako každý den, kdy nemrzne.
Přečetl jsem si vyjádření patera Halíka, kterého mám tu čest znát osobně, jehož si vážím jako kněze, filozofa a terapeuta. Zaujal mě jeho názor i postoj.
Čtu si takové výkřiky do tmy na FB, jako: „Chci začít cvičit, ale nerada se pohybuji a strašně chci zhubnout.” Jo, vždy si povzdechnu, protože se už ani nenamáhám napsat nějaký komentář v duchu.
Musím si napsat už něco o něčem jiném, než jsou komunisté, teroristé, nebo Zeman.
Sice jsem napsal večer blog, ale mám chuť si jen tak psát, co mě napadne.