Drsný týden
Tak to někdy chodí.
Tak to někdy chodí.
pro zájemce, klient se ozval, je naživu a setkáme se.
Musím říct, že tak pernou sobotu jsem už dlouho nezažil.
Tak těm kreténům, co se tak stupidně rozepisovali na web ČT, admin zkazil plkání o ničem a diskusi uzavřel. Tak se zase budou muset omezit na abíčko a nebo někam jinam.
Jsem včera vyzvedl další čtyři díly „Ze závislosti do nezávislosti,” abych mohl vybrat, který z nich promítnu na uvítání své nové knihy „Lidé a manipulace,” které bude 5.10 ve Kbelích.
Zachytil jsem názor, že někomu porozumět, znamená, přizpůsobit se. Což je obrovský omyl. Někomu porozumět, rozhodně neznamená se přizpůsobit, stejně jako neznamená, souhlasit s jeho konáním.
Tak mi za tři měsíce bude šedesát. V dobách kdy ještě platila hranice šedesáti let pro odchod do důchodu, bych už pomalu v nějakém zaměstnání balil, měl bych skoro všechno na háku a říkal bych.
Takhle mi píší komentátoři na webu ČT. To nemá naprosto žádnou chybu. Lidi tam budou chodit pro komickou vložku.
Opět panu Jílkovi
V momentě, kdy vím, že je pro mne něco dost dobré, dostávám se z pasti manipulativního hodnocení a z pasti, která tvrdí: Druzí vědí lépe než já, co je správné, dostačující a vyhovující.
Rita brouzdala po netu a našla Babetu. Mou nejmladší dceru. U té jsem tím, čemu se říká zavržený otec.