Skončil týden, začaly prázdniny. Už při návratu z blázince tohle bylo znát.

Musel jsem chvíli počkat než jsem napsal blog, do doby, až dozněly pocity z představení.

Žiji mezi prací a divadlem. Divadlo je zábava. Psychoterapie je také zábava, ale už o něco menší než to divadlo.

Probíral jsem svá CD, která si většinou ukládám na disk, abych, když si
chci něco přehrát nemusel složitě přehrabovat celé police. A našel jsem

Tak jsem začal sledovat MS ve fotbalu. Zatím, co jsem viděl, mě nadchlo. Spousta gólů, mistři světa dostali pět kusů, což je skutečně unikát. Dnes mám celý den volno.

Není nad to, nainstalovat si systém Windows. Odpojuji, aktualizuje, připojuji, aktualizuje, mezitím restartuje. 99 aktualizací, na třikrát restartovaných.

Poprvé v životě píši blog ve Woknech. Naštěstí jsem si k těm Woknům nainstaloval svůj oblíbený VIM, který prostě nevyměním zatím za žádný jiný textový editor.

Opět další zkouška za námi, už se blíží ten den, napětí i odpovědnost vzrůstají. Ono, být pod tlakem času, přináší rozhodnutí, která by člověk, co pod tlakem není, neudělal.

Pokud člověk cestuje často MHD, nenudí se. Ráno jsem vyrazil do blázince, kde většinou panuje, na rozdíl od okolního světa svatý klid. V MHD, je skoro vždy rušno.