Tenhle příběh se nikdy nestal.
Jen město Děčín a bývalá kavárna Grand jsou skutečné.
Jakákoliv podobnost je čistě náhodná.

Sedím u pc poslouchám písničky, co v šedesátých letech zpíval Matuška, užívám slunečné ráno. Matuška, měl vždycky dobrý textaře a je radost se vracet k téhle muzice.

Po dlouhé mám kompletně volný víkend. Žádné návštěvy, žádná terapie, jsem doma sám. To mi vyhovuje. Potřebuji být nějaký čas být sám, nedělat nic na nic nemyslet. A že prší?

V poslední době se nějak na chatu dějí stále zajímavější věci.

Konečně jsem také dorazil do knihovny. Už jsem měl několikrát touhu, ale nějak mi nevycházel čas. Vždy bylo něco důležitějšího. Včera jsem čas měl a využil jej.

Po dlouhé době jsem vstával do tmy. Nijak jsem s tím neměl problém jen jsem tu skutečnost uvědomil. Minulý týden ještě bylo příšeří. V klidu jsem si posbíral věci a šel do práce.

Od včerejška si zase hraji s editorem VIM. Dočetl jsem články pana Satrapy na rootu Tady a vyzkoušel nové mapování a nové věci pro psaní v TeXu a HTML.

Byl to takový zvláštní týden. Klientka o niž jsem psal v posledním blogu mi v pondělí ráno psal SMS, že těhotenství, které mi oznámila den předtím, je těhotenství mimoděložní a musí na operaci.

Klekl mi monitor. Jen tak z ničeho nic, CRT devatenácka. Šel jsem a bez dlouhého vymýšlení jsem koupil nový. LCD, širokoúhlý. Abych měl lepší obraz na fotbal a filmy. Dvaadvacítku Azus.

Milada mi nechala vzkaz na vzkazníku že mám víc psát o Linuxu a vůbec o tom co vlastně dělám na PC.