Stále chutnají…
Dotočeno, mám to za sebou, teď jen doufat, že všechno projde schvalovačkou a už se jen podíváme na výsledek. První schůzka byla v roce 2008 v červnu, a 29.11 hotovo. Tedy co mě se týče.
Dotočeno, mám to za sebou, teď jen doufat, že všechno projde schvalovačkou a už se jen podíváme na výsledek. První schůzka byla v roce 2008 v červnu, a 29.11 hotovo. Tedy co mě se týče.
Měl jsem dnes opět „umělecký den.” Natáčel jsem další díl „Ze závislosti do nezávislosti.” Ještě zítra a pak bych měl mít uměleckou dráhu pro tento rok za sebou.
V předposledním blogu jsem se zabýval lidmi, kteří v klidu, ač nemocní, kouří, pijí alkohol někteří dokonce berou i drogy.
Takže jsem po několika měsících, tedy asi po dvou, opět dokázal zprovoznit po předchozím upgradu svůj milovaný iPhone jako modem připojit ho opět na svůj MacBook.
Včera měla narozeniny moje dcera Zuzana. Dvacáté šesté. Dvacet pět let jsem ji neviděl a skoro nic o ní neslyšel. A dnes má svátek má dcera Kateřina.
Byl jsem zvědavý včera na to, jak Alan nastříhal pořad „ten kluk se neseznámí.” Jako vždy dobře. Zaznělo tam vše důležité co zaznít mělo.
Milada mi píše div ne tučným písmem, že nic nepíši. Nemám každý den o čem psát, navíc už se pomalu připravuji na návrat do blázince. Tedy pracovat, nikoliv odpočívat, parkem se procházet.
Dostal jsem SMS. Takovou, jakou jsem ještě nikdy v životě nedostal. Ta SMS mě ujistila, že tenhle web nese správný název a není to lživá reklama.
Včerejší odpoledne, tedy jeho větší část jsem strávil ve příjemné společnosti Katky a Vojtěcha.
Výročí sedmnáctého listopadu se blíží, čtu oslavné i záporné texty k této události, „pravdivá a nikým a ničím nefalšovaná” svědectví.