Monthly Archives: Červenec 2018

Router mi život rozhodil

KTO, jinak skupina, co si říkala „Kamarádi táborových ohňů.” Waldemar Matuška s nimi zpíval nějaký čas než emigroval, zpívala písničku v rytmu polky, „Zrádný banjo.” Začínala slovy. Slunce pálí jak ďas a za krátkej čas, vzdáš hold suchej švestce… Jo, čtu nářky, že je vedro, což je, sucho, což také je. V zimě budu číst […]

Je zbláznit se a zbláznit se

Poslední dva dny dovolené, pak zase rutina do další dovolené. Ve středu na skupinu, ve čtvrtek to samé a v pátek do blázince. Ani nevím, jak to tam vypadá. Samozřejmě bych neměl psát blázinec, neb se prý to nesluší. Stejně jako bych neměl říkat léčebna, či pavilon. Správné výrazy jsou: Psychiatrická nemocnice, oddělení a nikoliv, […]

Co všechno se jeden nedozví

Brouzdal jsem internetem a pouštěl si k tomu muziku dávných dní. Jako třeba Jiřího Grossmana. A Milušku Voborníkovou. Pak jsem se podíval, zda je něco o té krásné dámě někde něco použitelného. Našel jsem nějaké bulvární zprávy, kde se jednou říkalo, že nemá na chleba, ve druhé, že je multimilionářka. Tedy i s se svým […]

Studená voda stimuluje a uklidňuje

Pravila onehdy jedna krásná kolegyně, která u nás byla na stáži: „Máte mladé ruce.” Byl jsem zvědavý, co znamená pojem „mladé ruce.” Vysvětlila mi, že nemám stařecké skvrny, svraštělou pleť atd. Což o to, potěšilo mne její sdělení. Mladá, krásná lékařka si všimne starého pána a jeho rukou. Uvědomil jsem si, že tohle, (tedy já […]

Jednou si ztracen a zítra ti patří svět

Vrátil jsem se domů a hned mne čekalo několik věcí, co jsem musel neodkladně vyřídit. Hlavně platby. Nějak nemám ve zvyku platit pozdě. Exekutor, jak zjišťuji je neúprosný. Zatím jsem neměl tu čest se nějakým exekutorem, nebo jeho úřadem se setkat osobně. A abych tak pravdu řekl, ani o to nijak nestojím. Moji někteří klienti, […]

Kořeny jsou kořeny i v zakryté zemi

Byla to velmi zvláštní cesta. Autem, trvala osm dní, objeli jsme Čechy, Slezsko, Polsko, hlavně jižní, především bývalou Halič, stavili jsme se v rodné vsi mé matky, kde jsem ještě našel nějaké příbuzné. Autem se cestuje snadno. Hlavně po těch krásných okresních silnicích. A tak jsme putovali. Jelikož jsem procestoval svého času celou Českou, Slovenskou […]

Malou oklikou sem a zase zpátky

Celý život jsem chodil po světě pěšky. Tak jsem na stará kolena vyrazil autem. Stará, dobrá Felicie, snad z roku 1998. Mám sebou řidičku, která mne veze širým světem. Nemám řidičák, neboť jsem se bláhově domníval, že ho jako chodec dlouhých tratí nebudu potřebovat. Leč, mýlil jsem se, jako už po několikáté v životě. Dostihlo […]

Čím víc hledám chyby, tím víc ničím

Můj přítel, Jan Lutera říká: „Nemůžu-li o někom říct něco dobrého, radši neřeknu nic.” Honza je zbožný katolík, který se chová podle své víry. Napsal jsem v jednom komentáři, že jsem zachytil na blogu na iDnes,jistou část přispěvatelů, jejichž příspěvky jsou vždy a zásadně negativistické. negativistické v tom směru, že Ti lidé zásadně vyhledávají jen […]

…koupali si s blaženým výrazem nohy v blátě…

Pročítám si texty kolem taoismu a jsem docela překvapený jejich různorodostí. Pochopitelně jejich evropští epigoni, citují Lao’c kánon, tedy Tao Te Ting, ale dál se nijak nepokoušejí, mimo obvyklých klišé jít. Pak jsou tu čínští autoři, kteří díky znalosti čínštiny, jsou ve výhodě a mají hlubší vhled. Aspoň tak působí díky květnatějšímu vyjadřování a údajně […]

Může mi být i líto

Jsem v polovině dovolené, už bych mohl někam vyrazit. Nejlépe do světa, co se nazývá Halič. A také navštívit rodiště své matky. Stakčín, na východním Slovensku. Uvidím, co a jak. MS ve fotbale skončilo. Moji favoriti, Brazílie a Anglie si finále nezahráli, ale i tak to bylo pěkné mistrovství a finále Francie – Chorvatsko bylo […]