Monthly Archives: Listopad 2018

Nemoc a bolševik nikam jinam nepatří

Po pět a dvaceti letech jsem dnes ráno prvně volal do blázince, že nepřijdu, neb mám v hrdle knedlík, co mi brání mluvit, a nejen brání, ale i bolí při polknutí. Šlo na mě něco už večer. Doufal jsem, že česnek a čaj z majoránky to zlepší. Nezlepšilo, aspoň ne natolik, abych ráno se nezamyslel, […]

Na křivou hubu se neumíra

Pokaždé, když se rozloučím s dlouholetým klientem, který mi oznámí, že chce končit, protože zjistil, že mne nepotřebuje, mám radost. Radost, že jsem mohl provázet někoho, kdo nakonec zjistil, že už je schopný jít sám. Jestli si na něco dávám pozor, tak na tom aby se na mě moji klienti stávali závislí. Abych je k […]

I v socialismu byli chudí a méně chudí

Objevil jsem zajímavého člověka jménem Jordan Peterson. Kanaďan. Psycholog,filozof a odpůrce neomarxismu, genderismu a jiných podobných paskvilů, co si říkají humanitní vědy. Moc se mi líbil tenhle rozhovor:O feminismu patriarchátu a rovnosti pohlaví Pak jsem shlédl další jeho videa a říkám si. „Už jsi o tom člověku něco málo zaslechl, pozornost si mu nevěnoval, takže […]

Co si tak říkat rodným číslem?

Jak si tak brouzdám po netu, čtu různý tisk, který mě má obohatit v mém chápaní světa. Dnes ráno jsem narazil na zajímavý článek, kde se vietnamské děvče zabývá výslovností vietnamských jmen Čechy. Moc se mi líbila zmínka na konci, kde se slečna, či paní zmiňuje, že možná je to lepší, než se oslovovat svým […]

Život, divadlo a politika není pro sraby

Slunce svítí, prádlo schne, jsem včera vypral dvě pračky. napsal dva blogy, jeden skeč, možná bych tomu mohl říkat hra. Shlédl na Netflixu jeden western. Takový ten moderní, jmenuje se „Ballad of Buster Scruggs.” Bavil mne chvíli. Pak jsem usoudil, že už jsem viděl docela dost. Pokračování někdy. Byl ten státní svátek pro mne dost […]

Snad nás Pán Bůh při zdravém rozumu zachovati ráčí

Pročetl jsem si několik antibabiš a probabiš blogů, pobavil jsem se a rozhodl, že se zdržím komentáře. Počkám, jak vše dopadne. Co justice, policie a státní zastupitelství. Mám-li být upřimný, začíná mít ten život v České republice takový lehce komický charakter. Hlavně v Praze. Máme nejvyšší životní úroveň v dějinách tohoto státu a zároveň, mám […]

…do nebe jsem se rouhal…

Neděle, je slovo odvozené od nedělat, takže jsem nic nedělal. Pouze jsem upekl kousek kachničky a oddal se přemítání. No a sledoval fotbal. Rád sleduji českou ligu. Sice na ni slýchávám slova pohrdání z nejrůznějších stran, ale fotbal mám rád a slezské derby Opava vs Ostrava jsem si nenechal ujít. Fandil jsem Opavě a nezklamala. […]

Myšlení bolí

Sobota jak vyšitá. V noci jsem si četl po několika letech, opět román od Maria Puza: „Omerta.” Pochopitelně skvělý román, ale myslím že velikostí Kmotra nepřesáhl. Což mi nevadilo, ne všechny knihy jednoho autora, který se zabývá vlastně jedním tématem a tím je sicilsko-americká mafie, mohou být geniální. Tak jak byl už zmiňovaný „Kmotr.” Puzo […]

Botulexoví diblíci a věční mladíci

Tak jsem si pročetl pár blogů, zamyslel jsem se na životem, vzpomněl jsem si na některé lidi, kteří komentovali a měli zasvěcené, či nezasvěcené poznámky. Nijak se netajím tím, že mám rád ženy. Mám ovšem smůlu, nebo štěstí. Podle toho, z které strany se na věc podívám, že ne každou. Tedy ne ženy, které trpí […]

Ženské výroky v kontextu dní

Je čtvrtek, od pondělí přemýšlím o nové hře, kterou hodlám napsat. Rozhodl jsem se v noci z pondělí na úterý. Přemýšlel jsem o nedělní zkoušce, která se mi moc nelíbila. Jak jsem si tak v posteli přemýšlel, v posteli se v noci docela dobře přemýšlí, vzpomněl jsem si na několik svých životních osudů a rozhodl […]