Vyšel jsem z Čimické brány a věděl jsem, že mi začíná dovolená. Takže abych dovolenou začal hezky, namířil jsem si to k dceři, za vnukem, který má zítra narozeniny.

Docent Skála, kdysi dávno, když jsem byl účastníkem psychoterapeutického výcviku „SUR,” kde on dělal supervizora, říkal, že terapeut během skupiny je několikrát frustrován a během skupiny se z oné fru

Jo, časy se mění, lidé se mění, rozhodnutí se mění. Dostal jsem pozvání abych cestou do Plzně navštívil kamaráda, který bydlí u Lán, takže jsem pozvání přijal a navštívím ho.

Dostal jsem nabídku na natočení rozhovoru o práci s emocemi závislých, pro pořad ČT, který provází profesor Höschl. Musím říci, že mi ona nabídka udělala radost.

Pomalu mi končí čtyřdenní volno, které jsem si užil a ještě vlastně dnes
odpoledne užívám. Přečetl jsem několik knih, navštívil dceru a vnuka, viděl

Užíval jsem včera volna naplno. Podobně, jako ho hodlám užít dnes. Probudil jsem se pozdě, zacvičil si, nasnídal a zabýval se zábavou.

Fotbal dopadl dobře, takže národ i já, zase fotbalistům nenadává, pouze
jen doufá, že v sobotu postoupíme. No uvidíme, jestli postoupíme. Díval jsem

Klient včera odešel a vyrazil jsem neprodleně do ulic. Jen tak, bez nějakého cíle. Šel jsem pěšky, abych protáhl staré kosti.

Jel jsem z blázince domů a dočítal „Kapitán Fregaty.” Podařilo se mi v sobotu minulý týden ještě večer, co odešel Tomáš s Helenou sehnat, jak první část „Velitel Šalupy.

Asi je nošením dříví do lesa poznání, že Bob Dylan je „Boží.”
Jak se v posledních letech říkává. Poslouchám v poslední době jeho muziku a