Monthly Archives: Září 2013

Nic netrvá v světě věčně

V pátek mám vždycky náročný den. Končí týden, mám všeho dost a většinou nemám na nic náladu. Včera jsem měl trochu lepší pátek, než obvykle mívám.

I kdybys stokrát chtěl, trápení a smutku neujdeš

Dorazil jsem ze skupiny včas, při vědomí, že mám v pátek, to je dnes, dovolenou a nemusím nic dělat, vstávat, zajímat se v kolik přijde klient, jestli přijde atd. Bylo to opět včera náročné.

Brnkačka, brnkačka a zase brnkačka

Dnes má svátek Jolana. Má oblíbená románová hrdinka. Přemýšlím, jestli
znám někoho tohoto jména. Nějak si nemohu žádnou tvář pod tímhle jménem
vybavit. Ale samotné jméno se mi velmi líbí. Snad i proto jsem pojmenoval
hrdinku druhého dílu „Paradox abstinence,” Jolanou. Jak si tak
píši, jde mi ta postava někam než jsem asi měl představu. Mám pocit, že je
tak chytrá, že se nestačím divit. Pochopitelně, tohle
je nadsázka. Ale zjišťuji, že psát ženskou postavu, aby myslela jako ženská,
jednala jako ženská, není nic jednoduchého. Musím mnohokrát si vybavovat
některé ženy, které mi Jolanu trochu připomínají, jak mluvily, myslely,
tvářily se.

Tak už mi nefňukej

Domluvil jsem se s Janou, že dáme jídlo a řeč ve městě. Jak jsme řekli,
tak jsme udělali. Pak se k nám přidal její muž, a protože jsem dostal houby,
včera. Láďa mi je po skupině večer přivezl, tak jsem k těm houbám dostal
nápad, že Martin i Jana si zaslouží smaženici. Sedli jsme na Smíchově do
rychlého a velkého auta a jeli na Barrandov. Smaženici jsem udělal, Martin
si prohlížel mého iMaca, přišel na skvělý nápad, že bych mohl upgradovat na
vyšší systém. Což jsem udělal.Nějak jsem si nevšiml, že vyšel nový Mountain
Lion. Tedy velmi využitý večer. Smaženice prý jim chutnala, nakonec, to se
ze zdvořilosti říká. Ale.„Doma jez co máš, jinde, co ti dají.”
Říkala moje babička. Měla recht. Ona měla recht skoro pořád. Povídali jsme
povídali, pak šli domu, děti, z nich ta starší je má kmotřenka, mají u
babičky, zažívají trochu klidu.

Se mě zeptá a mám tepnu

Po dlouhé době byl trénink sebeobrany. Sešli jsme se sice pouze dva a trenér, jenže díky tomu byl ten trénink náramně výživný. Správně mě bolí, jak má být, tělo po tréninku a dobře jsem spal.

Byl na Štvanici Golém

Byl jsem dnes s Babetou na Štvanici na Golemovi. Víc jak dvě hodiny děje, který se prolínal, tekl, měl smysl, bavil. Herci hráli, co mohli, diváci chodili kam chtěli.

Paradox abstinence – Jolana kap XIV

Druhý den po rozhovoru s Jindřichem a Pavlou, měla Jolana zažít šok. Přišla ráno do ambulance, sloužící sestra ji řekla. „Čekal tady na vás nějaký pán. Chtěl s vámi mluvit.

Paradox abstinence -Jolana kap XIII

Další dny po oněch scénách, se jakoby nic nedělo, se Jolana po odchodu Kamila zklidnila. Chování Kamila, to že za ní přišel a zkusil vše urovnat, jí přivedlo k přesvědčení, že se nemýlila.