Domluvil jsem se s Janou, že dáme jídlo a řeč ve městě. Jak jsme řekli,
tak jsme udělali. Pak se k nám přidal její muž, a protože jsem dostal houby,
včera. Láďa mi je po skupině večer přivezl, tak jsem k těm houbám dostal
nápad, že Martin i Jana si zaslouží smaženici. Sedli jsme na Smíchově do
rychlého a velkého auta a jeli na Barrandov. Smaženici jsem udělal, Martin
si prohlížel mého iMaca, přišel na skvělý nápad, že bych mohl upgradovat na
vyšší systém. Což jsem udělal.Nějak jsem si nevšiml, že vyšel nový Mountain
Lion. Tedy velmi využitý večer. Smaženice prý jim chutnala, nakonec, to se
ze zdvořilosti říká. Ale.„Doma jez co máš, jinde, co ti dají.”
Říkala moje babička. Měla recht. Ona měla recht skoro pořád. Povídali jsme
povídali, pak šli domu, děti, z nich ta starší je má kmotřenka, mají u
babičky, zažívají trochu klidu.
Domluvil jsem se s Janou, že dáme jídlo a řeč ve městě. Jak jsme řekli,
tak jsme udělali. Pak se k nám přidal její muž, a protože jsem dostal houby,
včera. Láďa mi je po skupině večer přivezl, tak jsem k těm houbám dostal
nápad, že Martin i Jana si zaslouží smaženici. Sedli jsme na Smíchově do
rychlého a velkého auta a jeli na Barrandov. Smaženici jsem udělal, Martin
si prohlížel mého iMaca, přišel na skvělý nápad, že bych mohl upgradovat na
vyšší systém. Což jsem udělal.Nějak jsem si nevšiml, že vyšel nový Mountain
Lion. Tedy velmi využitý večer. Smaženice prý jim chutnala, nakonec, to se
ze zdvořilosti říká. Ale.„Doma jez co máš, jinde, co ti dají.”
Říkala moje babička. Měla recht. Ona měla recht skoro pořád. Povídali jsme
povídali, pak šli domu, děti, z nich ta starší je má kmotřenka, mají u
babičky, zažívají trochu klidu.
V blázinci předevčírem maloval pacenti ze skupin společný erb. Sice jsem u toho nebyl, ale
potěšilo mě, že k erbu přidali i pravidla skupiny, tak jak je prezentuji.
Malovali erb ve formě kormidla. Tak jsem toho využil, vysvětli jsme jim, že
nejsem jejich šéf, ale spíš lodivod. Oni jsou každý za sebe kapitáni svého
života a já jsem jen ten, který je vede v případě, že vplouvají se svojí
lodí do neznámého přístavu. To se jim docela zamlouvalo. Já jsem
přesvědčený, už docela dlouho, že většina lidí si se svým životem docela umí
poradit. I závislí v blázinci. Nakonec, pokud se člověk zamyslí, dokáží si
tam mnozí i zařídit pohodlný život. Přes veškerou snahu týmu, aby to zas až
tolik pohodlné neměli. Konečně, lidé si dokáží zařídit pohodlný život téměř
kdekoliv. Mají-li zájem. A oni většinou zájem mají. On, když s e tak člověk
zamyslí, tak veškerý pokrok pramení z lidské lenosti a pohodlnosti. Nebýt
toho, lezeme po stromech a rozbíjíme kokosové ořechy kameny.
Stejně jako jsem přesvědčený, že většina lidí si dokáže zařídit život
podle svých představ a nikoho k tomu celkem nic moc nepotřebuje. Jako já ke
svému štěstí nepotřebuji mimo jiné, celkem nic jiného, než pěkné linuxové
distro, jako Debian. Nainstaloval jsem si ho dnes, hezky po kouskách.
Napřed základní systém, pak xorg, potom fluxbox a pak už jen přidávám. Moc,
Gwenview, VLC, VIM a další aplikace, které mi krásně slouží. Debian, podobně
jako Slackware jde krásně nastavit k mé spokojenosti. Jen se musí číst. Když
se čte, nic nechybí. Klávesnice je pak česká, qwerty. Což mi zcela vyhovuje.
Všechno funguje, všechno jak má být. Inu klasika.
Jo, jak se začne s příliš moderními hračkami, pak nic není jak má být.
Všichni hovoří o pokroku, ale ono je to stejné jako u Linuxu. Příliš mnoho
nového k ničemu dobrému nevede, leda ke zmatkům. A jak už bylo řečeno,
zmatky jsou dobré pro lovce v kalných vodách, nikoliv pro spořádané lidi.
Také proto se vytvářejí zákony, které vedou jen ke zmatkům, protože pak ti
vládnoucí a právníci mají z těch zmatků užitek. Je-li něco nepřehledné, dá
se s tím nádherně manipulovat. Manipulovat v neprospěch veřejnosti a a dá
každý se vykládat libovolně a šíbři toho bez váhání využijí.
To nemá co dělat s kapitalismem, ale s lotry, co bez váhání okradou
kohokoliv jak na pravici, tak na levici. Bohužel se v jich v téhle zemi
vyrojilo nějak moc. Chybí nám morálka a chybí nám chuť je kontrolovat, občas
na ně vzít bič a hnát je svinským krokem. Tohle zas říkal můj nebožtík
tatík, co sice neměl jako babička pořád recht, neb byl věčně nalitý, ale
občas recht měl, když byl střízlivý. Míval v dobách, kdy byl mladší takové
chvíle.
Zrovna jsem na něj dnes vzpomínal. Vzpomínal, jak jsem s ním jezdíval
bud na lokomotivě. Pochopitelně parní, nebo se starou škodovkou, když
jezdil jako závozník. To auto vypadalo impozantně,Škoda
R S mělo neuvěřitelný zvuk, jezdilo naložený do kopce pomalu, ale pro
jedenáctiletýho až čtrnáctiletýho kluka v šedesátých letech minulého
století, to byla věc. Pěkně pomalu do kopce, mraky kouře na ním, zvuk jako
motorová nákladní loď. Jo jo. V tomhle směru jsem měl krásný mládí. Jako
kluk na parní lokomotivě a nebo v takovýmhle autu, pak jako mladík na
parníku nebo motorové nákladní lodi. Případně na nákladním člunu. Nebo za ZKMR jako na tomhle ZKMR BESKYDYJo, tomu
se v mých vzpomínkách nic nevyrovná. Na Beskydech jsem byl dva roky, na Šumavě, jako kmenový loďmistr, čtyři. Ta fotka je z posledních let a zdá se že zadokolák protahuje do Ǔstí vlek.
Lidé si přejí různé věci, které jim mají zlepšit život. To je v pořádku a
nemá smysl propagovat nějakou extra střídmost, když není nutná. I když by se
dalo říci, že mě střídmost celkem nijak nevadí. Pro mne dobrá je a nikomu ji
proti jeho vůli necpu. Kdybych si měl vybrat mezi lodní linkou na Nový
Zéland a leteckou, měl dost času a peněz, vybral bych loď. A nemusela by být
ani první třída a klidně bych si cestu odpracoval, jako si ji kdysi
odpracovávali různí dobrodruzi. Měli to v těch dobách báječný. Chtěl do
Ameriky, nastoupil na parník jako topič a už mazal. Byla to dřina, jenže v
Americe řekl, bye bye a měl vystaráno.
Dnes to asi také jde, hlavně někde v asijských zemích, kde se zřejmě moc
ty byrokratické překážky nevyskytují. Inu vládnutí byrokratů, zájem intošů o
obecné blaho nám bere možnosti svobody. To už tak bývá. Čím víc starostí o
„blaho” národa, tím víc možnosti zmatku a chaosu. A jsme zase
tam, kde jsme byli. Multikulturalisti vynakládají děsné úsilí o integraci
menšin, místo toho aby nechali těmhle záležitostem jejich směr a řád, tak
aby se pomalu urovnaly samy. Tedy aby si je občané zařídili sami. Vždycky se totiž najde nějaké mudrc, který si myslí, že je mnohem moudřejší, než
tisícileté zkušenosti a chce všechno změnit teď hned. Podle hesla:
„Hop na krávu a už je tele.“ Jo jo.