Celý týden byl jak na houpačce. Musel jsem vykázat jednoho klienta ze skupiny, protože na něj partnerka práskla, že pravidelně kouří trávu.

Jda ráno z Národní třídy na Můstek, protože nejelo Metro vzhledem k tomu, že někdo na Andělu spadl, nebo skočil do kolejiště a Metro B bylo zastaveno a na Můstek je to nejblíž abych se včas dostal do

Přemýšlel jsem dnes o manželkách alkoholiků. Ani ne tak o dětech, ale o nich samých. Vzpomínal jsem na ruskou literaturu, kde jsou tyhle životy jasně popsány. Drsně, drasticky, realisticky.

Už jsem na tuhle věc narazil několikrát. Lidé začnou mluvit o egu, svém, nebo něčím a ptám se jich co mají přesně na mysli?

Natáčení bylo příjemné. Herečky byly krásné a dokonce i chápavé, bez potíží všechny tři pochopily co se od nich chce. Co se počítalo na dva dny, elegantně jsme zvládli za den.

Koupil jsem si včera neprozřetelně noviny, papírové.

Probudil jsem se časně z rána ve 12.12. Tolik bylo na budíku, V noci když jsem šel spát kolem druhé jsem měl hromadu plánů jak se kolem osmé probudím, co všechno vykonám a co vše uskutečním.

Otevřel jsem si noviny, myslím elektronické a dočetl se, že sice jsou stále špatné zprávy, ale čekají nás světlé zítřky. Burza roste. Nikdo neví, jak poroste dlouho, ale někteří už jásají. Jo jasně.

Při včerejším natáčení pořadu Rodina a já jsem dostal otázku, kterou dostávám často v podobném duchu.

Tulák má v poli stoh,
pak jen pár bosých noh,
sám pěšky za obzor musí jít..
Pavel Kopta.