Čtu a spím, tak by se dal komentovat můj program ve volné čase. Čtu na netu, čtu knížky, sleduji reakce lidí na události posledních dní. Někteří jsou nadšení, jiní zklamaní.

Z ničeho nic se ozval kolega Pepa z mého posledního psychoterapeutického výcviku, že by bylo dobré se setkat. Tedy nejen se mnou, ale s celou bývalou výcvikovou komunitou. Což mi udělalo radost.

Byl jsem v neděli cvičit sebeobranu, moc se mi líbilo, jen dech mi ještě trochu chyběl, ale to se myslím do týdne zlepší.

Není nad to, probudit se z rána a cítit, že se tělo dává víc a víc do pořádku. Chřipka mě zaskočila víc než jsem očekával a přeci jen ještě včera ráno jsem se necítil ani na osmdesát procent.

Představoval jsem si, že volno v sobotu v neděli strávím jinak. Ale já míním a viróza mění, Strávil jsem je v posteli.

Sledoval jsem v sobotu presidentské volby. Dokonce jsem si pustil zpravodajství ČT, což skoro nikdy nedělám.

Znám stovky lidí, kteří se dopustili zlodějny, podvodu, lži vůči svým bližním a nikdy za ně nebyli jinak potrestáni než strachem z následků. Dennodenně se s nimi setkávám.