Jak jsem inzeroval v minulém blogu, vyrazil jsem za koupí nějakého oblečení do Sanu Babu. Expedice proběhla bez zádrhelů a nakoupil jsem vše, co mé srdce ráčilo.

Pátek, dovolená a klid. Zatím. Zítra je výročí Vítězného února, tedy komunistického puče, co ovlivnil tuhle zem na kolik desítek let.

Občas si čtu krásně napsané blogy o politicích a jejich prohřešcích,

Čas od času slýchám a čtu srdceryvné vyprávění o nevěře. Jak je nevěra psychiku drtící, jak se těm, co byli nevěrní uleví, když se mohou přiznat a kát se. Jak ji těžce prožívají, ti nevěrní.

Česká pošta mne zaskočila. Nikoliv, že jsem musel na poštu pro balík, co měl být doručený do ruky, ale tím, že mi ho skutečně doručila.

Jsem volič a být volič není tak jednoduché. Abych volil, musím najít

Rád si píši jen tak. Hrát si s jazykem. Sice, ne vždy z těch pokusů vyjdou perly, ale nejde o perly, jako spíš o potápění.

Pustil jsem si po dlouhé době dva filmy. „Sedm samurajů” a „Sedm statečných. ” Z roku 1960. Ten druhý jak známo opisoval od toho prvního, ale nijak mi to nevadilo, protože na oba se dá koukat.

Mám rád jednoduchá řešení. Nastane-li situace, vždy si položím otázku, jak co nejjednodušeji by šlo cokoliv udělat?

Lidé píší o různých problémech a věcech týkající se stavu světa. Někoho