Čtu si tak knížku o Havlovi a jsem zrovna u popisu let šedesátých minulého století. Krásně na mě dýchla ta nostalgie po tom uplynulém čase.

Konečně jsem otevřel knížku od Michala Žantovského „Havel„ kterou jsem dostal od klienta. Měl jsem ji dlouho na pracovním stole.

Dovolená se blíží, musím dnes cestou na skupinu zakoupit nějakou výstroj a výzbroj.

Dalo by se říci o včerejšku. „Hořkosladké mámení.” Nebo si zazpívat s Beatles, „Perný den.” Byla premiéra, která dopadla nad očekávání úspěšně.

…posečkej lásko má okamžik
vždyť svět je veliký otazník…

Nijak se nikdy nezabýval sny. Sny se mu zdály, některé si pamatoval, některé ne. Ale ten, co se mu zdál před týdnem, o něm přemýšlel celý týden a ještě dlouho, čas od času, po tom co se mu zdál.

Byly doby, kdy nebyly mobily, internet a lidé se seznamovali, jak se dalo. Chodili pracovat, tancovat, občas se opili a žili jak uměli. Jo jo. 🙂

Dorazil jsem domu včera večer, chvíli jsem tak koukal na iMac, kde jsem si stahoval film, abych posléze zjistil, že jestli na něco nemám náladu,tak na jakýkoliv film.

Když jsem jel dnes na zkoušku nijak jsem netušil, jak budu mít ztížené podmínky pro práci.

Venku svítí slunce, je hezky a teplo. Dobře by se cestovalo. Naposled