Žiji mezi prací a divadlem. Divadlo je zábava. Psychoterapie je také zábava, ale už o něco menší než to divadlo.
Žiji mezi prací a divadlem. Divadlo je zábava. Psychoterapie je také zábava, ale už o něco menší než to divadlo. I když, pravdou je, že hodně prvků z psychoterapie v divadle používám, když hercům vysvětluji, co od nich chci. A chci toho na těch „amatérech” docela hodně. Třeba profesionální výkon. Ale oni jsou ochotni na mé požadavky přistoupit. Sice mají hodně mimo divadelních povinností, takže se občas omlouvají, ale jak se zdá, dáme celou tu hru „Fagot a Yesterday”dohromady a v úterý 24.6 ji na svátek mého křestního patrona sv.Jan Křtitele ji ve studiu Alta u Výstaviště, předvedeme při příležitosti vítání mé knihy „Paradox abstinence/Jolana.”
Zapálím svému patronu svíčku, aby nám pomohl. Mám tady pár voskových od Láďi, který má včelín a dává mi každý rok jednu. Pravou voskovou. Vosk, to byla kdysi docela drahá záležitost. Tak nebudu šetřit. Nakonec ten „hlas volajícího na poušti” si něco takového zaslouží i tak. Jo, jeho …čiňte pokání a napřimte stezky Páně, Království Boží se přiblížilo, mě kdysi hodně oslovilo. Ono je potřeba občas se zastavit, zamyslet se, nedomnívat se, že člověk je mírou všech věcí, ale uvědomit si, že jsem jak říká Písmo, pomni, že jsi prach a v prach se obrátíš.
Zkoušeli jsme včera, ne všichni, zkoušíme v posledním týdnu skoro každý den, takže lidé mají své závazky, a napadlo mě, že bych si to vítání knihy mohl trochu udělat jinak, než dosud. (Slovo křest při takových příležitostech nepoužívám, protože křtí se lidé, nikoliv věci. Stejně jako politikům a lidem je ovládající, neříkám kmotři, ale slovy je přesně označující, zloději a podvodníci. Nakonec, pár miminek jsem při křtu držel v náručí a společně s celou Církví za ně ručím svou vírou. Nemyslím, že když jsem kmotr, tím pádem jsem politik, případně zloděj a podvodník. 🙂
Tedy mám mimo divadla, ještě na paměti svůj vlastní rituál, nebo spíše takovou bilanci, kterou si hodlám při té příležitosti udělat. Uvidím, co z toho vyleze. Napsat knihu přinese ještě několik možností, jak si pohrát a bavit se nejen psaním, ale i poté.
Psát knihy, dělat divadlo, přemýšlet o životě umožňuje člověku jako jsem já, žít si po svém, nemít jen vidění světa jako místa, kde nic nestojí za to, kde je někdo stále odpovědný za mé štěstí. Jsem rád, že peníze na nastudování hry a její provedení jsem dostal darem od soukromníka. Nemám žádnou potřebu jít žádat někam o grant. Možná, kdybych se chtěl živit divadle, což zatím nehodlám, asi bych měl potíže větší, ale stejně bych si nemyslel, že musím jít žádat obec, nebo stát, aby mi přispěl na mou obživu a umění. Nakonec ani na terapii, co provozuji, nemám dotace. Pravda v blázinci mám plat. Jak rád říkám: „Královský.” Mimo blázinec, co nevydělám, nemám.
Pan Hanausek se mnou jednou mluvil o tom, co zrovna píši, zaujalo ho téma, tak mi udělal nabídku, řekl kolik je mi ochoten dát, já jsem přijal, nijak jsme se nezdráhal, nemám problém přijmout dar, když někdo chce dát, přizpůsobil rozpočet, zjistil jsem, že se vejdu, dva profesionálové mě s pobavením slíbili, že oni zahrají zadarmo, jen tak z přátelství ke mě a protože je text zaujal. Tomáš Františ, fagotista České filharmonie zahraje na fagot. A hra je tak už skoro nastudovaná.
Ti dva profesionálové, Tomáš Františ, stejně tak Sabina Vojvodová, která je profesionální herečka, oba dva zkouší poctivě, i když honorář vlastně žádný nebude. Ten jejich profesionalismus a ochota akceptovat mé „režijní nápady” mě fascinuje. Sabina málem rozplakala svým projevem jednu mladou dívku, která je její partnerkou ve hře. Všichni jsme jen stěží dýchali, když tu postavu dala naplno.
Navíc Tomáš k té hře udělal celou muziku. A také ji zahraje. Plus si k tomu zahraje jednu postavu. Bavil jsem se právě včera tím, jak sám vymýšlel variace na různé písničky, které hodlám do toho textu vpašovat. Sedím a zírám jak se ten chlap baví při tom zkoušení. Když začne hrát, tak se pode mnou chvěje zem. Třeba v té chvíli, kdy k jedné scéně hrál z Bacha.
Tak tak, člověk si spoustu věcí v životě může dopřát, stačí, když potká pár slušných lidí, kteří jsou s ním na jedné vlně a pak vidí, že apoštol Tomáš měl pravdu, když říká: Království je v tobě a mimo tebe. Nalezneš-li sebe sama, budeš nalezen…