Já mínil, průjem měnil. Vyrazil jsem od Luterů abych po pěti kilometrech úsilovné chůze zjistil že musím zastavit.
Já mínil, průjem měnil. Vyrazil jsem od Luterů abych po pěti kilometrech úsilovné chůze zjistil že musím zastavit. Pak jsem ještě tasil šavli a usoudil jsem, že bude dobré počkat někde ve stínu, abych se trochu vzpamatoval. Což se mi podařilo. Zřejmě jsem snědl něco, co jsem neměl.
Ale dnes už jsem celkem allright a mám před sebou prý příjemné letní počasí. Tak uvidím. Dovolená ae pomalu a jistě krátí. Co jsem chtěl vidět, jsem viděl, ted je mi už celkem jedno jakým směrem se vydám. Zatím mířím na Moravské Budějovice. Ovšem je docela možné, že ješte změním směr. Něco mě napadne, nebo si přečtu, že mám směrem k Praze něco nadmíru zajímavého a vydám se tam.
Přečetl jsem si komentář, kde mi neznámý pisatel doporučuje vyměnit ponožky. Kdybych je neměl loni z toho samého materiálu jako letos, asi bch na něj dal. Jenže loni jsem měl jiné boty a bez potíží. Udělal jsem chybu s výběrem bot.
Ale není to zas tak hrozné, puchýře když ošetřím nijak mi v chůzi potíže nedělají. Už si s nimi za ty roky vím rady. Nac propíchnu, nechám zaschnout, ráno přelepím a jde se.
Putuji teď krásným krajem. Drahanská vrchovina je z cestovatelského hlediska báječný kraj. Minimum turistů, čistý vzduch krásné lesy. Krásné kostely, udržované. Je vidět, že tady ještě pořád ona zbožnost se pěstuje.
U Luterů jsem strávil příjemý den a dvě noce. Odpočinul jsem, oni oba dva přečetli „Paradox abstinence“ oba tvrdili že se jim knížka líbíla, že má spád, Honza ocenil i ty terapeutické pasáže s tím, že se mi podařilo spojit fikci s realitou. Konkrétně měl na mysli právě popis té terapie.
Byl jsem enormně zvědavý na jeho názor. Přeci jen, byl špičkovým terapeutem a celý ten svět důvěrn zná. Jana zase poznamenala, že na to jaký byl Jindřich parchant, nakonec to dobře dopadlo. Významně se na mě dívala. Jenže ona neví ze jsem byl ještě větší parchant než Jindřich. 🙂
Ale to už je dávno a minulost. Lidé se mění. K lepšímu, nebo k horšímu. Když se rozhlídnu po těch svých klientech a uvědomím si z jakych lauzrů se stali slušní a ctihodní lidé a z jakych ctihodných a slušných lidí se stali lauzři a v relativně krátké dobe. Dalo by se říci, že se nestačím divit v obou směrech.
Jo pokora a vytrvalost nese své ovoce, podobně jako pýcha a sobectví. Buď lidé mají zájem být slušnými a pak je to na nich vidět, nebo je jim přednostnější rychlý zisk bez nějakých skrupulí a taky je to vidět.
Chtěl někdo vidět jak vypadá můj cestovní vozík. Náslwdující foto je z Kanady. Ten kyblík uvázaný na batohu je špižírna, kterou jsem vždy večer odnášel daleko od stanu kvůli medvědům. Cestovní vozík teď je trochu předělaný, má větší kolečka. Uveze hodně, jen mula už je línější. Zřejmě si budu muset pořídit skutečnou mulu, nebo aspoň silné, mladé trénované, poslušné, neodmlouvající děvče.
Ona bude za chůze zpívat, když ženy zpívají, nemají zbytečné námitky. Já půjdu za ní a budu ji povzbuzovat. Budeme ideální pár. Teď jen, kde ji sehnat. Možná by se vyplatilo udělat konkurs. Jo jo, na hovadiny by mě užilo, že jo?