Je jasný den a nad horami září duha. To Bůh vítá dobrodruha! IX

Časně zrána v devět jsem opustil hotel. Vyspal jsem mizerně. Postel byla moc měkká. Ale nakonec, vybral jsem si to sám. Ohlásí jsem se u Luterů, že bych jako příští týden dorazil. Není to daleko.

Časně zrána v devět jsem opustil hotel. Vyspal jsem mizerně. Postel byla moc měkká. Ale nakonec, vybral jsem si to sám. Ohlásí jsem se u Luterů, že bych jako příští týden dorazil. Není to daleko. Pokud zas neudělam nějaký okruh. Ty se mi zalíbily. Člověk nejde sice nejkratší cestou, ale nejsem na závodech, takže si klidně prohlédnu, co potřebuji. Hlavně, co chci vidět.

Ve Vysokém Mýtě jsem nebyl 18 let a stejně jako před lety, ani v současnosti na mne žádný dojem neudělalo. To není vina Vysokého Mýta. Prostě mě nijak extra tyhle malá města neoslovují.

Venku prší, takž pro dnešek se hezké počasí nekoná. Uvidíme jak bude dál. Předpověd říká, že bude slunečno. Doufejme, doufejme. Zatím sedím v suchu.

Dostal jsem včera od Justýny SMS, že oblekla šaty, které jsem ji kdysi, myslím v roce 2004, když jsme se vraceli z Jablonce, kde byla tehdy na nějakém cvičení, a já jsem si tedy uděla výlet do Jablonce, abychom mohli spolu strávit aspoň dva večery. Přijížděli jsme na Černý Most ke globusu, dostala nápad, že bych si moh koupit boty. Ty jsem si koupil, už je nemám, ale byly také hezké. Pak, jen tak mimochodem, že se podívá, co mají pěkného na ni.

Stejně je zvláštní, že ženský vydrží šaty devět let. Tedy, že vydrží ani tak ne, ale že je vezme po takové době na sebe. I když, fakt je, některé typy oblečení jsou nadčasové. Tyhle jsem jen tak jedním očkem zahlíd, řekl,“ tyhle by ti slušely.“ Ona si je prohlídla, řekla: „Víš, co stojí Jeníčku?“ No byly drahé, já byl sice chudý terapeut, ale frajeři nevymřeli, koupil jsem je. No vida. A má je dodnes. Kdo by to řekl. A nosí je.

Lidé, když si nekupují laciné věci, tak ušetří. Navíc já získal pověst chlapa, co má vkus. Jak na ženský, tak na šaty pro ně. Jo koupit ženský něco na sebe, není jen tak. To je stejný jako se trefit s kytkou.

Slušně vychovaná žena sice přijme dárek, poděkuje, ale stejně se chlap dozví, že chtěla něco jiného, než co dostala. U kytek to samé. Když už mám ženský kupovat dárek, raději ji nechám ať si vybere a ja zaplatím v potu tváře vydělanými penězi.

I když, dnes jsou prý ženy, co dárek považují za sexuální obtěžovaní. Tak nevím, doufám, že se ničeho takového nedožiji. Jeden ovšem neví.

Ptala se mě jedna slečna v pekařství, jaké že mám ještě přání. Tak jsem vyjevil, že sladký polibek. Nebyl k mání. Divil jsem se proč se ptá. Pravila, že u pána v mém věku, něco takového nepředpokládala. Chuděra. Neví, že pánové libovolného věku mají svá přání podobného druhu. A věk jim nijak nepřekáží.

No jo pořád ještě prší, jsem asi tři kilometry před Litomyšlí, tak doufám, že tam a ještě kousek za něj dnes dorazím. Že přestane pršet. V dešti jít nemusím. Nic mě nikam nežene

0dpočíval jsem včera. Dnes už tolik nemusím. Zas až u Luterů dám oddych. A od Luterů už to bude cesta zpět.

Tohle zamračené počasí je děsivě uspávající. Najedl jsem se a už se mi oči zavírají. Sedím v koutečku. Ani nedutám, jen ťukám do klávesnice. A kapky klepou na okno.