Je jasný den a nad horami zaŕí duha. To Bůh vítá dobrodruha V

Počasí je zatím mírné, jak správně ma v mírném pásmu být. Prasklý puchýř se hojí, ale začíná zlobit achilovka. Musím tedy opatrně. Zatím jsem průměr 25 km denně nepřekročiĺ.

Počasí je zatím mírné, jak správně ma v mírném pásmu být. Prasklý puchýř se hojí, ale začíná zlobit achilovka. Musím tedy opatrně. Zatím jsem průměr 25 km denně nepřekročiĺ. Jestli to půjde takhle dál ani nepřekročim. Což sice trochu koriguje mé chodecké plány, ale s tím si nějak nelámu zas až tolik hlavu.

Včera jsem zažil v jedné obci zajímavé setkání. Jda tak v poklidu. Slyším: „je to chlap nebo ženská?“ Běžel za mnou chlápek kolem třiceti a evidentně mluvil k druhému, asi stejně starému, jenže tak o čtyřicet kilo těžšímu než já. Byl takový asymetrický. Asi metr vysoký a asi metr široký. Zastavil jsem a zeptal se toho povykujícího: „Máš snad chuť mě vošukat?“ Zarazil se, couvl, leč ten dobrý asymetrický muž pravil. “ běž, nebo tě popoženu.“

Vztyčil jsem prostředník na znamení, že je jednička, místní šampion a čekal, co bude. Nebylo nic, možná mu stačilo, že jsem ho uznal jako lokálního mistra světa. Tak jsem se zase zapřáhl do vozíku a šel dál, dumaje, zda fakt vypadám jako ženská, nebo byli ti dva tak nadržený, že nerozlišovali, případně jestli vůbec viděli. Jak byli nalitý, Ale někdy na vsi se člověk setká s lecjakými exoty.

Tady v Polabí se mi libí, všechno po rovině, vidět daleko, žádný fuňení do kopce. Ovšem, jestli se bude mé tempo zvyšovat, brzy pohoda rovin skončí a nastane z kopce do kopce a Dlouho nahoru a chvíli dolu. Měl jsem se vypravit do Ruska nebo Polska. Tam člověku jedna měsíční dovolená na roviny nestačí. V Rusku minimálně v evropské části bych potřeboval půl roku a více než bych ty roviny překvačil. V současné kondici asi více.

Navíc, myslím, že už věk a celková opotřebovanost by mi asi takový kousek nedovolila. Holt měl jsem být meně útlocitný, zbohatnout nepoctivě a mohl jsem se už za pár let po sametu toulat světem jen tak a nelámat si hlavu s penězi.

Jenže já chtěl být terapeut. Třeba chudý, ale počestný. I když si myslím, že počestný zcela stačí. Chudoba není zas tak zcela nutná. No nevadí, třeba se tam vydám vlakem a projedu celou transibiřskou magistrálu. To by taky nemusel být špatný výlet.

Kdysi dávno jsem měl takovou představu, že do Vladivostoku vlakem, zpátky pěšky. Ale když jsem si přečetl za jakých podmínek stavěli BAM, a to v druhé polovině dvacátého století, došlo mi, že možné by to bylo, ale cesta by trvala minimálně dva roky, mladému hochovi, kterým jsem v té době byl a musel bych mít skutečně trochu jiné krytí, 12 000 km divočinou to není skutečně výlet Polabím. Sám a sám kde nejsou cesty, putovat podle kolejí, medvědi, komáři.

Ono stačilo jen Kanadou, a po silnicích. Beze zbraně, zásoby na tři až pět dní. Sppléhat, že ta tečka na mapě reprezentuje třeba i obchod, co ne vždy tak bylo, nebo, že někde na farmě, případně v indiánské rezervaci mi něco dají, či prodají

Stejně se divím, co jsem si v osm a padesáti letech dovolil. Kdybych měl ten takový selský rozum, tak se do ničeho podobného nepustím. Hezky bych objímal svoji tehdejší lásku sladkou, pěkně někde v motelu, nebo v autě, ona by řídíla a já bych si spokojeně tloustl na sedadle vedle ní. A neklepal se před spaním, jestli přijde medvěd a sežere mě.

Jo jo, některý lidi nedostanou rozum a nedostanou. Sotva šmajdají, ale furt se někam cpou. Se ptám, kdy už jim to dojde? 🙂 Dopsal sem až sem a ze samého dojetí sem se musel napít kafe. Jo, je to luxus, varná konvice, připojený mobil na sít, žádný strachy kdy mi dojde baterka. Teplá voda. Takhle žijí slušní lidé.

Vlastně jsem dnes přerušil svůj antialergický program. Umyl sem se. Napřed u pumpy, v Chlumci, je hned za náměstím směrem na Pardubice, pro ty, co někdy půjdou pěšky tím směrem, a pak večer teplou vodou. Ta čistota mi vydrží zase nějaký čas. Ono moc čistoty škodí. I profesor Komárek to tuhle v jednom svém blogu tvrdil.

Ten jako biolog by to měl vědět. Tady to píšePosedlost čistotou Tedy, já žádnými alergiemi netrpím, přestože nepoužívám deodoranty, mnohé ženy mi v životě říkaly, že voním. I zpocený. Asi to bude tím, že se myji, přiměřeně a opatrně.

PS: ta achilovka ráno bolela a večer přestala. Psal jsem blog na pokračovaní. Uvidím jestli zítra vydrží nebolet. Jinak BAM znamená. Bajkalsko-Amurská magistrála