Tak jsem dnes zaplatil poslední splátku na půjčku ve výši 1 500 000 Kč a mám ji z krku. Půjčil jsem si na byt od člověka, který mezitím zemřel, takže jsem splácel rodině.
Tak jsem dnes zaplatil poslední splátku na půjčku ve výši 1 500 000 Kč a mám ji z krku. Půjčil jsem si na byt od člověka, který mezitím zemřel, takže jsem splácel rodině. Nechtěl jsem být v pozici toho, který stojí s rukou nataženou na sociálce a prosí o příspěvek na bydlení. Byla to z mé strany dost velká troufalost, protože i přes vlídné podmínky, dluh je dluh a dluhy nemám rád. Nerad žiji na dluh a nezajímají mě sofistikované kecy, různých rádoby znalců, že žít na dluh je nějak výhodné. Jistě, pokud se člověk smíří s tím, že se životem na dluh dostane do debaklu, pak ano.
Znám způsob života na dluh ve všech jeho aspektech. Zatím veškerou zkušenost, kterou jsem udělal byla ta, že buď člověk své dluhy platí, nebo má starosti. Velké starosti. Dále jsem se ujistil, že pokud si už mám půjčit, tak jedině na něco takového jako je byt, nebo investice do firmy, která má šanci mě zajistit splácení dluhů. Kupovat si na dluh televizi, mobil, nebo dovolenou, případně něco ze spotřebního sortimentu zboží, co neslouží výdělku, je holá zvrhlost.
Nemyslím si, že mě má společnost nějakou povinnost zajistit, pokud jsem se nepostaral já sám. Unavují mě všechny ty kecy o sociálním státu, protože stačí obyčejná lidská solidarita, která přispěje, těm opravdu nemohoucím, zbytek pak žije podle svých možností. Pokud jsem si v životě vydělal jen na brambory a mléko, jedl jsem brambory a mléko, nebo osolený chleba a pil vodu. Nářky, že druzí jedí krůtí řízky, jako já dnes s dcerou, kterou jsem pozval na oběd a krásně jsme při tom poklábosili, tak ty nářky nechávám těm, co volí pohodu a klídek, místo těžké práce. Mohou naříkat sebevíc, mě skutečně nedojmou. Ani mě nedojímají lidé, co promarnili své peníze chlastem, fetováním a hazardní hrou.
Poslal mi kamarád povídání z Anglie, kde psalo právě o tom, že současná konzervativní britská vláda má starosti s tím, jak přestat vyplácet příspěvek závislým, kteří jsou „nemocní” a tedy, zde raději budu citovat:
Strucne: soucasna situace je takove, ze alkoholismus je spolu s narkomanii je uznan za nemoc (to i u nas), ma svuj kod a tedy z toho vyvodili socialni inzenyri, ze kdo jimi „trpi“ dlouhodobe, ma prece narok na davky jako kazdy jiny invalidni obcan, protoze jako aktivni alkoholik si prece praci nemuzes najit a udrzet, ze jo, v tom ti tvoje „nemoc“ logicky brani.
A tak jsou tady lide, kteri se u lekare prohlasili za zavisle, lekar jim dal stempl (jasne, oni fakt jsou) a na to konto dostavaji uz 10, mozna 15 let tydne socialni davku jako invalida. Super, ne? Nezjistil jsem jeste kolik je to presne liber, ale bude to obdobne jako kdyz ja onemocnim, a to prvni tri dni nedostanu nic, pak ale cca lb60 tydne a k tomu osvobozeni od obecni dane (cca lb30 tydne), jsem-li v obecnim byte tak od najmu, jsem-li v soukromem, podle jeho vyse dostanu prispevek na nej, nemusim platit doplatky za leky a mohu dostat prispevky na zimni otop, deti nemusi platit za obedy ve skole, dopravu apod. V pohode se dostanes na lb150-200 tydne. Dobry, ne?
Navrhovana zmena spociva v tom, ze na tyhle vsechny davky by mel narok, jen ten zavisly, ktery projevi aktivni snahu se lecit. V testu noveho systemu se cela jedna tretina ani nedostavila k prvotnimu pohovoru a ztrata davek jim tak evidentne nevadi.
Kdyby se mě někdo ptal, co na to říkám jako terapeut, řekl bych mu. „Vláda je podporuje v chlastu a fetování. Sociální inženýři podporují vaše muže, ženy, děti v tom aby v klidu fetovali, chlastali, hráli hazard. Žeňte je svinským krokem. Ty sociální inženýry.” Protože ti závislí jsou schopni se o sebe postarat a oni je podporují v tom svinstvu a v té hře na neschopnost za vaše peníze. Žeňte je do dáli a nenechte je vydechnout!!!