Supi, co se vznášejí nad námi

Čas od času se objeví lidé, kteří mají tendenci druhým lidem mluvit do života, poskytovat rady, o něž nejsou žádáni a pokud ti, na které se obracejí, je neposlouchají, mají tendenci jim vyhrožovat skoro pekelnými tresty.

Tito lidé, žijí v jakési své představě vševědoucnosti, nemají naprosto žádný ohled na ty, kterým se snaží „pomoci,” pokoušejí se manipulovat za pomoci falešných obvinění, jež sypou kolem sebe, bez ohledu na to, co způsobí, nebo, co by mohli způsobit.

Vzpomínám si, jak jsem před léty změnil způsob života a mnozí kolem mne těžko tu změnu nesli. Nesli ji těžko, ačkoliv se jich nijak netýkala. Shodil jsem tehdy díky změně stravy, pohybu, během asi tří měsíců osm kilo. našli se jedinci, kteří se mi snažili vysvětlit, jak je to špatně, jak mi uškodí ona změna stravy, jak není normální něco nejíst, jak se svým způsobem života vyřazuji z normální společnosti.

Normální společností měli na mysli alkohol, kouření, nadmíru té pravé české stravy atd. Já se sice cítil následujících víc jak třicet let dobře, bez kouření, alkoholu, měl jsem krásné vztahy s lidmi, byl jsem úspěšný v povolání, neměl jsem vlastně až do nedávna, než mi byl zjištěn nádor, téměř potíže.

Takže jsem opět něco změnil, něco praktikuji a po více jak třiceti letech jsou zde jedinci, kteří mi poskytují nevyžádané rady, vyhrožují návratem rakoviny a hodnotí mé preventivní kroky. Jsem si vědom toho, že se může ten nádor vrátit, z toho důvodu po prostudování všech možných pramenů jsem usoudil, že postupná změna i na prahu sedmdesátky vůbec nemusí být na škodu, spíše ku prospěchu, leč opět je zde někdo, kdo má zbytečné starosti.

Tito lidé jsou hodně podobni psychopatům. Nemají ohledy, pouze chtějí jen docílit svého vítězství. Bez ohledu na dopad na druhého člověka. Tímto způsobem se chová paní Martina Moudrá. Dáma, která vždy ví nejlépe, co kdo dělá špatně, co kdo potřebuje a pokud se nebude řídit jejími doporučeními, pak to s ním zle dopadne.

Naštěstí svět se neřídí katastrofickými předpovědmi všech těch jedinců, kteří chodí, vyhrožují, co všechno se stane, když se na ně nedá. Ať se jedná o klimatické aktivisty, genderové fanatiky, či fanatické vegetariány, co chtějí ekologicky spasit celý svět. Případně lékaře, co bezohledně vyhrožují, aby se nakonec ukázalo, jak třeba popisují některé prameny, když lékaři přestanou léčit, úmrtnost se snižuje.

Pochopitelně, lékař je důležitý člověk, ale není bůh a neví všechno. Na některé dotazy jednoduše neumí odpovědět, nikoliv že by nechtěl, ale protože neví. Je dost lékařů, kteří mají pokoru a jsou si vědomi, že léčí nejen lékař a medicína, ale i třeba lidská blízkost.

Poznal jsem mnoho lékařů, většiny z nich si vážím, ale poznal jsem i takové, že jsem se jim napříště vyhnul. Bylo jich málo, ale byli. Stejně tak jsou lidé, co mají opravdový zájem o druhého člověka, a jsou lidé, kterým, pokud se začnou o druhé lidi zajímat, je lepší se vyhnout. Bez ohledu na jejich znalosti, které deklarují.

Mít znalosti totiž nic nezaručuje. Je mnoho těch, co mají znalosti, leč ty znalosti samy o sobě jsou k ničemu, protože je neumí použít ani ve svůj prospěch, ani v prospěch druhých lidí. Poznal jsem za dvacet pět let práce v psychiatrické nemocnici mnoho lékařů jako pacientů na oddělení závislostí. Měli znalosti, měli chování, pokud byli střízliví, byli bezesporu inteligentní, ale jejich pýcha jim nedovolila nahlédnout na celou svou situaci.

Pýcha jim nedovolila se podívat na sebe střízlivýma očima. A recidivovali, těžce recidivovali. Primáři z psychiatrie, neurologové, lékaři ze záchranných služeb, chirurgové, onkologové prostě všechny možné discipliny. Jen někteří pochopili, že závislost je něco, co potřebuje jiný způsob života, myšlení a dlouhodobou terapii. Ti, co pochopili, překročili svou pýchu, absolvovali u mne, či jinde terapii, uspěli.

Vždy jsem respektoval jejich znalosti, jejich rozhled, ale vždy jsem si byl vědom své ceny pro ně jako jejich terapeut. A dnes, kdy jsem zase pacient, se radím s primářem velké interny, který je můj dlouholetý klient, co a jak dál? Stejně tak jako jsem se nebál se nechat poučit od anesteziologa, jež je můj další klient, co mne čeká, na co se mám zeptat, či chirurga, jak asi bude probíhat operace.

Takže asi opravdu nemám potřebu se nechat poučovat neznámou ženou, nechat si vyhrožovat, co se stane, když na ni nedám. Prokonzultoval jsem s nimi svou prevenci a bylo mi řečeno: „Ublížit to nemůže, jestli ti to pomůže, pak jen dobře.” A tak jsem si koupil na radu jiného klienta, který má velké technické znalosti a sám stejný odšťavňovač používá, jaký si mám koupit, jak je nevýhodné kupovat laciný šmejd. Atd.

A tu dámu, co vystupuje pod jménem Moudrá, za moudrou nepovažuji. Ale je docela možné, že má znalosti. Ale jak jsem kdysi jedné mladé dámě řekl, sice v trochu jiné souvislosti: „Slečno, jste velice hezká, ale to je asi tak všechno!” Tak dámě jménem Moudrá říkám. „Možná máte znalosti, ale to je opravdu asi všechno.” Jo jo.

Napsat komentář