Frajeři návody nepoužívají

Nechal jsem si poradit od klienta a koupil jsem si odšťavňovač. Drahý, celých 13 020 Kč mne stál. Ta dvacka navíc byla za dobírku. Prý je to nejlepší odšťavňovač za rok 2017.

Po návratu od doktorky, kdy jsem ještě nakoukl na pavilon, kde pracuji a vpadl tak přímo do supervize týmu, což mne pobavilo, neboť supervizor nic zlého netuše se obrátil na mne. Takže jsem odpověděl na co se ptal a pochlubil se, že nepracuji, jen hulákám, jak praví ona známá píseň Polednice:

Pojď si proň ty Polednice
pojď vem si toho tuláka.
Stojí, stojí u lednice,
nepracuje huláká. 


Ale jo, bylo příjemné posedět chvíli mezi kolegyněmi, sice jsem je údajně zarmoutil, tím, že přijdu nejdřív až koncem měsíce. Jenže, doma na mne čekal ten odšťavňovač, co mi ho ráno v 8:10 přivezli, zaplatil, uložil a vybalil, až když jsem přišel domu. Předtím jsem se svou láskou, co mi dnes dělala taxikářku nakoupil, zeleninu ovoce s tím, že jsem dal na její prosbu a jště k tomu přikoupil jednoho pstruha a kus halibuta. Koukala na celého lososa, s tím, že bychom si ho mohli někdy koupit. Nebyl velký, prý, jak pravil prodávající, víc jak čtyři kila neměl. Nu což, někdy ano, dnes jsem zas až tak hladový nebyl.

Doma jsem vybalil přístroj, pracně bez návodu sestavil, i když za mnou stála má láska z návodem a nabádala mne abych udělal to či ono, jenže frajeři, pokud možno návody nečtou. Jen v krajní nouzi a když je nejhůř. Ale než bude nejhůř. Složil, v jedné maličkosti si dal poradit, nakrájel červenou řepu, mrkev, jablko, do přístroje vložil a tekla štáva, tak jak má, stroj šel potichoučku, žádný kravál, je šnekový a pak už jsem jen do sklenice nalil šťávu, napil se dal ochutnat mé lásce a velkomyslně jsem po dokončení akce stroj rozebral a nechal ji ho umýt. Aby také měla nějaké zásluhy. Přece všechny zásluhy neschlamstnu sám, že jo?

Takže jsem opět udělal něco ke svému zdraví a pohodlí. Jasně, člověk si může šťávy koupit, ale údajně ty čerstvé jsou nejlepší. Nejvíc zdravé. Tak uvidíme, zda jsem dobře nakoupil, ale první pokus byl dobrý.

Ony ty enzymy mají údajně takto v těch šťávách největší efekt, lépe se dostanou do krevního řečiště. A zjistil jsem jednu věc. Takhle čerstvé jsou chuťově opravdu nejlepší. Ještě vykoumat, jak nejlépe a nejefektivněji tu zeleninu a ovoce s co nejmenší možnou námahou zpracovat. Inu, i když je to stroj, ještě by měl někdo vymyslet něco samočistícího. Podobně jako u lisu na česnek. Pohádka při mačkání, ale to čištění, zas až tak elegantní není. Inu, nemůže být všechno krásné.

Byly doby, kdy jsem preferoval, že jsem stroužek dva rozkousal a zajedl to stravou, do které jsem ho chtěl přidat, než abych ho třeba třel. Ale to jsem byl mladý a asi šestkrát línější než dnes. Jo, mladost=lenost. Alespoň u mne tomu tak bylo. To až přibýváním let jsem nějak začal být pilnější a pilnější. Pokud dnes někdo nasazuje na línou mládež, vzpomínám si na své mládí, své tehdejší vrstevníky, když jsem seděli spolu u stolu, všichni jsme mysleli jen na jedno. Světová revoluce to tedy nebyla. A protože tehdy začínala sexuální revoluce, takže jsme měli hezké mládí.

Děvčata byla povolná, tráva zelená, slunce svítilo a láska kvetla v každém ročním období. Nejen na jaře. A tak to má být. Ono vlastně, když je člověk mladý, musí si šetřit síly na tanec, zpěv a sex. Nemůže se vyčerpávat samou prací. A tehdy pracovat, dost často znamenalo se nadřít. A sil zas tolik nebylo. Jo jo.

Napsat komentář