Cítím potřebu se vrátit ke komentáři Marcela, který se mnou polemizuje o tom, že se domnívám, že u nás za všechno mohou komunisti. Zřejmě má na mysli tyhle věty.
Cítím potřebu se vrátit ke komentáři Marcela, který se mnou polemizuje o tom, že se domnívám, že u nás za všechno mohou komunisti. Zřejmě má na mysli tyhle věty.
Někteří lidé stále žijí v socialismu…..Tak si říkám, že jestli si někdo myslí, že socani zabrání nějaké hospodářské krizi, pak je smutný naivka. Sice ti co je volili, ušetřili za poplatky, ale co je to, pokud budou pracovat bude stát na daních nedomyslili.<úi>
Nemyslím si, že za potíže kapitalistické ekonomiky mohou komunisté, nebo že za mnohé u nás mohou ještě bolševici, ale myslím si že v mnohých lidech stále i po skoro dvaceti letech přežívá názor, že vláda je tu od toho aby se postarala, abych se měl dobře.
Co se mě týče kdybych se měl za komoušu spolehat na ně, tak nemám nic. Bolševik mě systematicky okrádal a kapitalisti by se mohli k němu jít vykořisťovat učit. Popsal jsem ten čas kdysi v blogu, „Byl jsem labský plavec.” Nehodlám se v tuhle chvíli zabývat totáčem. Ten čas je pryč, snad se už nic za mého života opakovat nebude. Nestaral se o mě bolševik, neživil mě. Já živil svojí prací bolševika a to, co mi utrousil, mi utrousil z peněz co jsem vydělal, a které mi sebral.
Stejně tak dnes. Všechno co mi stát dá, dá mi z daní, které zaplatím a rozhodně mi nedá víc než já jemu. Milému státu tedy nejsem nic dlužen, a vlastně když s e to vezme kolem a kolem v podstatě ho na nic nepotřebuji. Solidární jsem z lidmi, kteří jsou solidární se mnou a staráme se jeden o druhého. Občas.
Celý život od patnácti let až k dnešku pracuji. Platím daně, zdravotní pojištění a ať počítám jak počítám, zatím jsem na solidaritu přispěl více, než jsem dosud dostal. Tedy mě neberou kecy o sociálním přístupu ošálovaných salonních socialistek či okravatovaných bolševiků.. Já sociální, solidární přístup praktikuji celý život. Bez zbytečných keců a hesel. Možná to neumím tak krásně vědecky okecat. Dokonce ono okecávání všech těch rádoby humanitních vzdělanců nepovažuji za vědu, protože mi stačí selský rozum a čtyři základní početní úkony.
To jest: Násobilka, sčítání, odčítání a dělení, abych si uměl spočítat, že když se vybere na daních tolik, lze rozdělit jen tolik. Zbytek co se vydává navíc je život na dluh a nebo možná, ale podotýkám jen možná investice do budoucnosti. Prožrat výpůjčené peníze za žádnou ekonomickou vědu nepovažuji. Lhostejno, jestli se jedná o padesát korun nebo padesát miliard korun. Výsledek je stejný, vyhozené peníze na rozmařilý způsob života.
Takže pokud má někdo pocit, že má právo si pořídit pět dětí, které neuživí a druzí mu píchnou je uživit, pak se musím zeptat jaký má jeho pět dětí společenský smysl? Vychová je tak aby byli přínosem pro onu proklamovanou solidaritu a nebo je vychová tak aby uměli ze solidarity mé a mě podobných těžit? Pokud se jedná o první případ, pak prosím, pomozme mu, protože se k nám vrátí naše solidarita v čase, až ti naši nástupci budou v produktivním věku a já se budu poflakovat po Evropě s poníkem a budu užívat malý, ale zasloužený důchod, který jsem si zajistil svou prací a solidaritou. Jiní budou třeba na Slapech chytat ryby.
To má smysl a tohle podpořím.
Pokud mám ale podporovat ty, kteří žijí na dluh, peníze prochlastají, prohrají, profetují, nadělají děti, jimž odkážou jen tu závislost, neochotu se starat o sebe, schopnost využít systém, nenaučí je ani pracovat, jen okrádat své bližní, pak se mi myšlenka, takové solidarity nezamlouvá.
Množí se čím dál více. Bohužel množí se díky omezeným humanistům, kteří ve své pýše pochybují o schopnosti téměř kohokoliv se o sebe postarat. Lehkoživky jen udržují v té představě, že druzí jsou tu od toho, aby se stali dojnou krávou, která je k podojení kdykoliv a jakkoliv.
Je mi uplně lhostejné jestli mě nějaká soudružka,soudruh, ať už feministka, socialistka, humanistka, bolševik, zelený a červený označí za asociála, ketrý si nevidí přes vlastní plot. Jenže všechni ti, uvědomělé soudružky, případně uvědomělí soudruzi, bez ohledu na to zda jsou tím či oným, si musejí uvědomit, že na školy, dětské domovy, rodinné přídavky, sociální dávky musí vydělat ti druzí.
Svou nabídkou výrobků a služeb v tvrdé konkurenci těch ostatních. Ti dennodenně riskují, hledají možnosti, starají se. Aby třeba jejich děti se učili v příjemných prostorách, pacienti v nemocnicích měli kvalifikovaný placený personál, který je placen podle kvalifikace, výsledků a nikoliv podle počtu odpracovaných let.
Já vám to soudruzi zopakuji ještě jednou. Méně chápavým soudruhům doporučuji si to přečíst dvakrát a vícekrát.
Chudý člověk, který má prázdnou kapsu, protože se nestará ani tam, kde by se mohl starat, který svým dětem předá jen umění podvádět, ten žádnou solidaritou oplývat nebude a ničím do společné kasy nepřispěje. Tomu jen nasypete a on nic za to nedá.
Takové jen přesvědčíte aby vám dali hlasy, protože jim dáte pastelky a možná plíny. Mají volební právo, což někdy považuji za chybu. Na volební právo by si měli vydělat, aby dokázali přesvědčit, že jsou schopni se o sebe postarat a nebudou na krku jiným. Vyděláš, máš v pořádku daňové přiznání, tvý děti si myjou krk a dohlížíš na to, že řádně chodí do školy aby z nich něco bylo pořádného a ne svoloč, co jen lže, krade a podvádí.
Pokud tohle všechno děláš, máš volební právo a máš možnost se vyjádřit k obci. Obec to jsme my. A my se rozhodujeme, komu na pár let zaplatíme, aby se o ty peníze na společné hromadě staral, dbal na dodržování zákona a budeme mu a ty s námi připomínat, že je naším služebníkem a né pánem.
Musím vám připomenout že, do společné kasy, soudružky a soudruzi, vy socialisté, komunisté, přispívají, dělníci, rolníci, učitelé, živnostníci, prodavači, montéři, továrníci atd. Včetně pracující inteligence. Píšu záměrně tímhle jazykem, protože předpokládám, že tomu snad budete rozumět. Kdyby ne, pokusím se to v příštím blogu převést do bolševištiny a pak už snad ano?
Ti všichni výše uvedení občané se musejí od rána do večera starat, jak uspět. No je fakt, že ne všech občanů je berňák kámoš a oblíbená instituce, ale přeci jen. Pořád přispívají. Mnohem víc, než ti kterým s e sype bez rozdílu, kdo opravdu potřebuje a kdo jen markýruje potřebnost. Konečně i ten berňák si na sebe platíme my sami. To jen tak na okraj.
Jestli je nějaké poučení z oranžové cunami? Tohle, když se ti občane něco nelíbí, jdeš k volbám a všem tě hošanům a děvečkám, (co si myslí, že jsme ovce na ostříhání a čím víc nás stříhají, tím víc obrůstáme ) vysvětlíš, že nemají tu správu věcí veřejných na věky. A že, bud se budou starat, budou i oni s námi solidární, s námi co jim platíme, nebo půjdou. Nahoře, nebo dole. Zákon platí pro každého.
Antikomunista, antisocialista, antifeminista, antiekolog … Jan Jílek.