Sedím v Bernarticích v hospodě, snědl jsem oběd a dívám se z okna jak svinsky leje.
Sedím v Bernarticích v hospodě, snědl jsem oběd a dívám se z okna jak svinsky leje. Do Příbrami to mám 52 km, takže i kdybych dnes neudělal krok budu, pokud zitra a pozítří nebude pršet, v pátek večer v Příbrami.
Ovšem jestli se nenamíchnu, nesednu na autobus a nepojedu domů. Už mám toho blbýho počasi celkem plný zuby. Tři dni trochu hezky a jinak buď bouřky, zima a déšť. Nějak přestávám mít náladu dokazovat si nějakou odolnost. Stan začal protékat, tedy se nelze spolehnout na stan, budu muset hledat boudičku případně ubytovaní.
Ale pondělí se vyvedlo. Petra přijela s Dominikem do Veselí, počasí bylo krásné. Strávili jsme víc jak půl dne dohromady a Dominik byl moc hodný. Roste válečník, roste. Pořád se na mě smál. Kňučel asi jen tři minuty. Jinak skvělý úsměv na líci.
Popošel jsem v pondělí kousek za Veselí, včera jsem procválal ještě sedm km za Bechyni a dnes jsem toho pro změnu moc neušel. Dopoledne pršelo, potom jsem dorazil do Bernartic, když déšť trochu povolil. A znovu začal, jen sem snědl polévku. Tak čekám, co bude? A schnu.
Pročetl jsem si komentáře k minulému blogu. Ten gentleman, co se stydí pod své názory podepsat se mýlí v tom, že chci někoho extra ochraňovat. Ja si jen myslím, že půjčovat peníze na takový úrok, podpoprovat hazard a drogy je prostě svinstvo a svinstvu se lidé musí bránit permanentně. Zde vubec nejde o nějaké podnikání, ale o zlodějnu za bílého dne. Jednoduše jsou lidé, kteří nejsou tak odolní a přeci to ještě lotrům neulehčíme, protože budeme mluvit o hlupácích, kteří si zavinili svoji a
situaci. Co třeba děti a nebo staří lidé?
Mě úplně děsí, co naši volení zástupci v oblasti hazardu půjčování peněz dovolili zákonem. Jestli tohle chce někdo hájit, pak bǔd z toho těží a nebo neví, co mluví. Osobně jsem co pro nejmenší dostupnost hazardu, drog a lichvy. Všechny sofistikované kecy, hovořící o odpovědnosti, jsou jen kecy, jak už jsem naznačil výše.
„Přiležitost dělá zloděje.“ Rozumný člověk dá zlodějům pokud možno, co nejméně příležitostí. Jestliže se jako jednotlivci budeme tvářit, že se nás některé děje netýkají, zakrátko zjistíme, že se nás týkají víc než je nám milé.
Cenu ropy v Rusku neovlivním, ale pokud najdu dost lidí, které stav jaký je kolem hazardu a lichvy rozčiluje podobně jako mě. Pak se něco dá dělat. I malé zlepšení, je zlepšení. Peníze z lichvy, drog a hazardu rozhodně nejdou ve formě daní do státní kasy. I kdyby šly, tak škody co nadělají, ve formě zničeného zdraví předčí nějaký možný profit.
Na co státní kasa potřebuje takové příjmy, když se pouze rozkradou a rozhází na zbytečnosti? Bylo by dobré už konečně říci všen těm spasitelům, že nepotřebujeme jejich vize, ale spíše právní řád, co pohlída zloděje, kteří chtějí lehko přijít k plodům práce jiných. Nebaví mě platit daně lotrům, co je prošustrují.
A ještě něco, hazard ano, pro ty, co bez něj nemohou být, ale jen takový hazard, co neohrožuje ty kolem nich. Zatím, co vím, dnešní hazard spolehlivě zatáhne do maléru nejen celou rodinu, ale i další, i ty co nehazarduji, ovšem svými daněmi přispivají na léčeni a sociální dávky, co hazardují, aby nakonec prohráli všechno. Občas i život.