Když si chce chlap spolehlivě opatřit problémy, pořídí si o několik let starší milenku a po čase ji pro mladou milenku opustí. Má na pár let vystaráno. Nudit se nebude.
Když si chce chlap spolehlivě opatřit problémy, pořídí si o několik let starší milenku a po čase ji pro mladou milenku opustí. Má na pár let vystaráno. Nudit se nebude. Nejlepší ještě je, když si najde takovou, která je zvyklá celá léta opouštět chlapy a kochat se tím, jak oni pro ni trpí. Ona je zvyklá do určitého věku s chlapy zacházet jako s něčím, co vyplavil příliv, tedy si vůbec nepřipouští, že by to někdy mohlo být jinak a z ničeho nic se ji dostane téhož, co ona uštědřovala po dobu několika desítek let.
V poslední době jsem se setkal s několika takovými případy a vidím vytřeštěné oči těch hochů, co si začali takový románek s dámou, co dobře vypadala, měla postavení a peníze, oni jen svou mužnost a erekci, aby nakonec zjistili, že ani těhotenství jejich další partnerky, oné poprvé v životě opuštěné dámy, té dámě nezabrání v tom aby nezačala odvetnou akci vůči jemu, ji i nenarozenému dítěti. Mezi jejich známými, rodiči, prostě všude. Je to jak ona slavná přísaha, již se v Saturninovi zavázal stíhat Milouše, Saturnin, na zemi ve vzduchu i na moři, nikdy neustat a být stále připravený k akci.
Taková zhrzená, svedená a opuštěná dáma nikdy nepřestane, dokud je smrt, nebo dálka, ale tam to v době internetu není tak jisté, nerozdělí. Mám i své zkušenosti díky internetu s několika dámami, které ač jsem nikdy naživo neviděl, pouze jen odmítl jejich nabízenou přízeň, abych zjistil, že odmítnutá žena, i když pouze přes internet se chová stejně podobně, jako žena svedená a posléze odmítnutá a opuštěná. Tyhle byly ještě o to horší že byly pouze odmítnuté a nesvedené.
Takže, když mi někteří moji klienti vypráví jak si našli takovou starší dámu, jen v duchu zvednu k oči k nebi a modlím se aby z toho vyvázli bez nějaké zvlášť velké úhony. Protože v takovém případě se člověk může jen zeptat jestli stojí o radu, pokud stojí, řeknu jim: „Nekontaktuj tu dámu, nic ji nevyprávěj o svém štěstí s jinou, drž se co nejdál a doufej, že se co nejrychleji zamiluje jinde. Nepočítej ovšem s tím, že by ti někdy odpustila, nebo nevyužila příležitosti se nějak nepomstít.
Ti chlapci se mě napřed pokouší přesvědčit, že je to rozumná dáma, co pochopitelně počítá s tím, že vše je jen o sexu, žádná společná budoucnost, což si myslím též, protože většinou se dozvím, že ona se rozešla s nějakým mladým jeho předchůdcem, který pro ni nesmírně trpí. Ovšem tenhle pro ni trpět nehodlá ani trochu. Což obvykle bývá jeho největší chyba. Trpět bude, o to se ta svedená a opuštěná postará.
Nakonec vím, jak na mě reagovaly třeba ty kolegyně, kterým jsem nedal naprosto žádnou naději, když jsem se tvářil, že jako ženy neexistují. Pouze jako kolegyně. Celý můj prohřešek spočíval v tom, že jsem přišel na pavilon, pozdravil, udělal svou práci, nelaškoval a byl jsem za studeného čumáka, blbého frajera. Co pozdraví na půl huby. Tuhle informaci mi postupně sdělili právě některé moudré kolegyně. No jo, tušil jsem, že odstup a chlad mi mnoho přátel nenadělá, ale přesto jsem tohle chování preferoval, protože mě uchránilo mnohem větších malérů, třeba že by si některá starší kolegyně mohla myslet, že ona by mohla být tou vyvolenou a pravou. Což jsem naprosto nechtěl. Navíc, co je v domě, není pro mne. Tím si chlap ušetří spoustu trápení a běd.
Holt my chlapi hůře neseme ty rozchody, těžko snášíme pohled na šťastnou exmilenku, tedy alespoň já se nikdy nemíním trápit pohledem na tu, která mě opustila, takže se ji jako slabý muž vyhýbám, nijak ji pokud možno nekontaktuji, je-li to možné, aby mi pohled na ni nevrážel nůž do srdce. Jo jo, časem vše přebolí, pohled na jinou mi dá zapomenout, nebo na jiné a pak zase mohu potkávat ty předchůdkyně, které zase velmi těžko nesou, že jsem se bez nich zcela nezhroutil, protože i ony trpěly tím rozchodem, tím jak se obávaly, že se pro ně zhroutím, se vlastně prozrazovaly, že i ony trpí. To už tak bývá.
Žena opustí muže a bojí se, že on pro ni trpí, tím vlastně na sebe prozrazuje, že i ona trpí. Prožívá podobně, pouze přičítá své prožívání té tomu muži. V opačném případě tak prožívají zase muži. Takže pokud se už nebojí, že ten druhý trpí, pak asi už netrpí sám. Zjednodušeně řečeno. A ted si představte tu hrůzu. Nějaká mě opustí, já trpím, trpět přestanu, potkám jinou, mám se dobře ovšem u ni ještě fungují přitažlivé síly a tak tedy trpí, protože já už netrpím. Vypadá tohle děsně složitě, ale mnohdy je tomu tak. Jo lidská psychika a lidské prožívání, to je složitá věc.
Vrátím se ještě k těm zhrzeným, opuštěným ženám, co nikdy nebyly zvyklé být opouštěny, měly ten svůj milostný život pevně v rukách, vždy jim dělalo dobře pomyšlení, že jsou milovány natolik, že se ten mladík pro ni trápí, pokud ji tedy neobtěžoval až příliš a směle šly do nových a nových dobrodružství. A najednou taková rána. On si klidně potká mladou, krásnou a schopnou otěhotnět, schopnou si ho připoutat dítětem. Jak ona ta starší říká. Cituji: „Našel sis nanynku, co ti nastavila aby si ji udělal haranta a má tě, jenže ty přece miluješ mě! Co na takové husičce vidíš?”
Jo, moudrost vždy nepřichází s věkem, někdy věk přichází sám, jak prý kdysi pravil pan Horníček. Takže ani starší ženy, nebývají vždy moudré aby pochopily, že mladí muži mají třeba touhu po dítěti a ony už ji splnit nemohou. Protože jsou starší, leč nemoudré, dělají mnohdy psí kusy. A čím víc ty psí kusy dělají, tím víc jsou protivné, tím víc se zesměšňují a mnohdy ztrácejí i přátele, které by jinak neztratili, neb ti se jim vyhýbají seč můžou, aby nemuseli pořád utírat ty jedovaté sliny, které tyto dámy kolem sebe neúnavně šíří. Jo jo.