Tak tak, pomalu si cestuji, měl jsem včera čekací den, neb jsem čekalna svou lásku v Terezíně, kam jsem z toho důvodu odbočil. Přijela rychlým osobním vlakem. Jde se mnou kousek pěšky.
Tak tak, pomalu si cestuji, měl jsem včera čekací den, neb jsem čekalna svou lásku v Terezíně, kam jsem z toho důvodu odbočil. Přijela rychlým osobním vlakem. Jde se mnou kousek pěšky. Měl bych ji velkoryse nechát táhnout svůj vozík. Aby si také něco málo užila. Pujdu kousek za ní a budu ji povzbuzovat.
Jinak počasí je zatím podezřele pěkný. Ale ono se to zcela určitě změní k horšímu. Na počasí se dá v tomhle směru spolehnout. Má láska si šla vyfotit portu Bohemicu. Lákala mne abych se šel svést přívozem do Malých Žernosek. Odmítl jsem. Mě zcela stačí, že jsme dnes zabloudili a zašli si čtyři kilometry. Jízda přívozem tam a zpět a focení Porty Bohemicy je z mého hlediska luxus.
Teď se vrátila bez fotek. Pry se ji vybil můj iPhone. No tak jsem se ji pokusil udělat radost, ale nevyšlo to. Tak jindy, třeba se cestou do Ústí něco naskytne. Dobíjím si iPad, s tím se dělají lepší fotky než s iPhonem. Do večera bychom měli dojít do Ústí, respektive před Ústí a zítra do Děčína. Tam se naše cesty rozejdou. Ona do Prahy a já dá Labský údolím na Drážďany a dá a dál. Jo jo.