Mešuge – aneb – Dej na pocit!

Jedno ze základních pravidel a moudrostí Jógy.

Připadám si stejně mladý a stejně dychtivý, jako skoro před třiceti lety,
kdy jsem začínal s terapií a Jógou a hledal způsob a informace. Pořídil
jsem si TRX, což je závěsné zařízení pro posilování s vlastní vahou, dvě
girjy, tedy ruské činky, gymnastický balon a hledám, zkouším, učím se. Na
internetu je i dost informací kolem výše uvedeného náčiní, že bude stačit
čas od času si zaplatit trenéra, který mě pomůže odstranit chyby a ukáže
nějaké triky pro zlepšení. Cvičit už budu muset sám, což dnes už činím. Je
to dřina, ale dřina, co mi dělá dobře. Tělo musí projít námahou a přiměřeným
utrpením a pak roste sval i mysl.

Může si někdo myslet, že tomu tak není, ale roky tvrdé práce, sportu,
dálkových pochodů a i samotné uvolňovací a přípravné jógové techniky mě o
tomhle už dávno přesvědčily. Má pro mne ta dřina smysl, pokud má smysl, pak
skoro nic není v tom světě cvičení nemožné. Takže cvičím, učím se, hledám,
tápu, objevuji. Jako kdysi. Tehdy jsem vlastně díky tomu všemu pochopil, že
životní krize, kterou jsem tehdy procházel, může být skutečně nejen
destruktivní a také konstruktivní a šance k růstu. Růstu ke zralosti,
životní obezřetnosti, růstu pokory. Pokory, která vede k uvědomění si
vlastních limitů a omezení.

Když je člověk závislý jako já, musí si být vědomý že je v něčem víc
limitovaný, že alkohol, drogy, nejsou nepřítelem, protože považovat
chemickou látku za nepřítele, tomu se říká „magické myšlení. S
nepřítelem se dá bojovat, ale s chemikálií ne, té se člověk může pouze
vyhnout. Kontakt s tou chemikálií, ho vždy spolehlivě, dříve nebo později
rozjede a probudí v něm jeho závislost. Závislost není nepřítel, závislost
je stav mysli i těla, který je potřeba zklidnit, uspat, a neprobouzet. Jsou
ovšem mezi námi tací, co si myslí, že na ně jejich limity neplatí, protože
oni vědí, jak to je. Vysoké IQ není vždy výhodné jak si ukážeme v
následujícím textu a někdy nám zabrání děla moudré věci.

Na „škádlení” závislosti, doplatil v poslední době jeden můj
klient, který si nedal říct, stále svou závislost provokoval tím, že se
slečnami chodil po barech, dával si nealkoholické koktejly, což v něm
pochopitelně vyvolávalo asociace, které spolehlivě rozjely když dostal dárkový balíček v
zaměstnání, kde byla láhev sektu, odnesl ji domu, vypil, opil se, pak se vymlouval, že to nešlo jinak. Protože jak tvrdil, nikdo
ji s ním nechtěl vyměnit za salám, a jemu bylo líto ji někomu dát jen tak.
Nechtěl prodělat. Tak si „vydělal” recidivu. Jo jo, někteří lidé
mají prostě svůj rozum. Ten člověk je velmi chytrý, ale někdy používá svou
chytrost a sečtělost k tomu aby se udržel ve svých chybách, dokázal si ty
své chyby udržet svou „bezchybnou argumentací.”

Tak uvidíme, jestli to skutečně zastavil, jestli se naučí být moudrým,
nikoliv jen chytrým. Přál bych mu tu moudrost a pokoru, kterou mají na
rozdíl od něj ti méně inteligentní, ale více poslušní potřeb svého těla a
mysli. Jako třeba můj kamarád Pavel, který mi volal ve čtvrtek, že by rád
přišel na skupinu, na kterou léta chodil, že se moc necítí v poslední době.
Přišel, povykládal, ulevil si, pak mi dal na kafe 5000 Kč. Stejně jako když
přišel na klub pavilonu 35, před pár lety, koukl se na tu televizi, co tam
pacienti měli, zavrtěl hlavou a řekl, že jim koupí velkou, plasmovou. Jak
řekl, udělal.

S tím kafem to bylo tak. Stěžovali si někteří účastníci skupiny, co
zkouší doma cvičit, že je bolí záda. Nabídl jsem jim, že pro ně udělám pár
setkání u sebe doma, kde je naučím několik jógových technik, které jim
pomůžou bolesti v zádech odstranit, nebo aspoň zmírnit. S tím, že se složí
na kafe, ukázal jsem jim, jaké piji, abych zas až tak zadarmo nepracoval.
Souhlasili, že tedy jo. Pavel povídal. „Já to kafe zaplatím.”
No a po skupině vyndal toho „Masaryka” podal mi tu bankovku se
slovy. „Tady máš na kafe.” Zase mě dostal. Chtě nechtě, musím
ten kurs udělat. 🙂

Jo, někteří lidé mají peníze a k tomu i určitou velkorysost. Sice si
možná u nás myslí, že jich moc není, ale já vím, že jsou a není jich málo.
Bylo by jich mnohem víc, kdyby nás bolševičtí pohrobci nedusili vysokými
daněmi, které nepoužijí pro blaho občanů, ale obohacení sebe sama. Musím
říci, že se mi ulevilo, když jsem se dočetl, že Babišova parta, zatím si
nepřeje zvyšování daní. Sice nevím, jestli ty sliby co dávají splní, ale
kdyby splnili desetinu, mnohým chudým se ulevilo a pomohlo. Tohle jsem kdysi
čekal od ODS, ta mě zklamala i po volbách, když vidím, co se ve straně
děje, tak jsem z ODS vystoupil. Už mě přestává bavit ten socialistický
program strany, která si říká pravicová. Zřejmě budu volit Svobodné.

Zítřejším dnem dosáhnu důchodového věku. Jó, už nemohu říkat: Mládí v
prdeli a do důchodu daleko. Jak jsem říkával v době mezi
čtyřicítkou a padesátkou. Sice do důchodu nepůjdu, aspoň zatím, ale ten věk
je tady. Dostal jsem od své lásky k narozeninám knihu s příznačným názvem,
od Isaaca Bashevise Singera „Mešuge.” Což v doslovném překladu
znamená v jidiš: Bláznivý, nesmyslný, šílený. Začal jsem číst a zaujala mě.
Singera má rád, vůbec mám rád židovské spisovatele, židovskou moudrost,
jejich příběhy, nejen biblické, ale i takové ty mytologické. Ten Mešuge mi
přišel docela symbolický. Občas jsem blázen.

Jenže, když člověk, chce něco udělat, někam dojít, musí mít v sobě kus
blázna, protože sice se často dovolávám rozumu, jenže sem tam dám na pocit.
Dát na pocit, může vypadat jako projev mešuge, třeba ono posilovací cvičení.
Jenže, když je chlap silný, bývá i zdravý. Takže musí být magor a mešuge s
rozumem, což si možná odporuje, ale kdo ví, jak to s tou moudrostí opravdu
je. Jo jo.