Sem dorazil za Brixenem do hospody. Potřeboval jsem si dobít iPhone. Hostinská, hubená, ošklivá ženska mi vysvětlíla, žE nemá zásuvku. To jsem viděl, prý by musela něco vypnout a to se ji nechce.
Sem dorazil za Brixenem do hospody. Potřeboval jsem si dobít iPhone. Hostinská, hubená, ošklivá ženska mi vysvětlíla, žE nemá zásuvku. To jsem viděl, prý by musela něco vypnout a to se ji nechce. No chápal jsem. Pak jsem si říkal, že na záchodě by být mohla. A byla.
Zašel jsem, připojil. Než jsem stačíí napsat prvni SMS vlétla tam za mnou, začla ječet, že nekrade, že ji nezaplatím inkaso za elektřinu. Atd. Nedohadoval jsem, vypojil ze zásuvky, vyndal s peněženky dvoucent, či jak se ten drobák nazývá, položil na pult, jako za vodu co jsemsi tam natočil a ono připojení a odkráčel. Koly na stole co mi mezitím přinesla se ani nedotkl, tu si mohla vypít na uklidněnou.
Popošel o tři km dál a požádal u pumpy a bylo vystaráno. Werich by měl radost, že má prototyp „Lakomé Barky.“ Tý, co když vystrčíla koleno, tak nebozíz nechtěl vrtat. Nebo jak to bylo. Ale vím, že to s Barkou blbě dopadlo. No na lakomce a blbce narazí jeden kdekoliv.
Jinak jdu kaňonem říčky co má jméno německy Elsac a italsky Istarca. Pořád jsem zatím na území Tyrol. Nejdu většinou po silnici, ale po cyklistických stezkách, co jsou i pro chodce. Vlastně tak už jdu z bavorských hranic přes Rakousko. Je to malinko delši, ale pohodlnějši.
Jinak pro Jaroslava. Chodím vlevo, nikoliv jako chodí většina idiotǔ, kteŕí se nikdy nedoslechli o tomhle pravidle a chodí vpravo a nevidí co jede za nimi a nevidí na ty protijedoucí.
Jsem zvědavý jestli ty stezky budou i dole v Itálii. Tady před18 lety nebyly a musel jsem to odkráčet po silnici. Což v tehdejším stejně jako dnes živém provozu vyžaduje maximální soustředění. Každý kilometr mimo silnici je dobrý. Úzké krajnice a zatím místní řidiči se chovají jako Němci, i když mají trochu itáské manýry. Jinak ppdle mapy se zdá, že z Trenta do Padovy by trasa měla jít po vedlejších a nebo cyklystických stezkách. Uvidíme.