English summer is here

Anglie 12.7 a začalo pršet. S tím se v Anglii musí počítat, ale nepotěší tahle skutečnost. Vstal jsem dnes pozdě, nechtělo se mi vstavat do deště.

Anglie 12.7 a začalo pršet. S tím se v Anglii musí počítat, ale nepotěší tahle skutečnost. Vstal jsem dnes pozdě, nechtělo se mi vstavat do deště. Stan je sice mokrý, ale zkušenost mi říká, že když večer nebude pršet a nebo najdu mazané místo pod mostem, pohodlně uschne. 

Sedím si v hospodě, kde nemají nic k jídlu, dobíjím iPhone a zřejmě vypadám podezřele, protože za kafe a Colu jsem musel zaplatit okamžitě. Až dobiji iPhone budu muset najít obchod, kde nakoupím. Dnes toho moc neujdu. Ale to mi celkem nevadí. Už mě přestalo bavit závodit sám se sebou. Tedy to už dávno. A pokud nemám určený cíl, do kdy se někam musím dostat, pak je celkem jedno kolik ujdu. Zatím to i s těmi puchýři stejně dělá přes tři a třicet km denně. Na šedesátiletého pána pořád slušný průměr. 

Koukám že se venku slušně rozpršelo. Tak chvilku počkám a pokud nepřestane, vytáhnu své mazané poncho, které mi loni v těch bouřkách  dobře posloužilo. Už jsem to v Anglii zažil před jedenácti lety. Čtrnáct dní hezky a čtrnáct dní přeháňky, chlad, bouřky. 

Stále sleduji diskusi na webu ČT a nestačím se divit, co všechno ona neukojená dáma zvládne. Vlastně slouží jako zářný příklad toho jak vztahy nenavazovat, jak to nedělat, když chci s někým diskutovat nebo se přátelit. Vlastně všude kam na chatu
přišla sklidila stejný výsledek. Rozjela konfrontaci, snažila se poučovat, když byla odmítnuta a okřiknuta, okamžitě přešla do útoku a následně si dokázala vytvořit tolik nepřátel, že i já se divil. A to jsem skutečně konfrontační typ. 

Zřejmě metoda několika nicků, manipulace za pomoci obviňování ze zlých úmyslů asi nebude nejlepší cesta jak si získat muže a přátele. Útoky na Markétu, teď na Ritu ji na důstojnosti nepřidají. 

Dlouho jsem ji vyhýbal a nečetl, ale stále se pokoušela získat mou pozornost. Tak ji získala, ale nejsem si jistý, že takovou o jakou stála.   Pokud by se mě ptala, jak to udělat aby ji lidé tak neodmítali, řekl bych jí: 

„Nepiš těm, kteří ti jasně řekli, že s tebou nechtějí  diskutovat na téma, která jim nabízíš. Píšeš jim sáhodlouhé maily a posíláš fotografie o něž nestojí. Jestli chceš aby lidé s tebou mluvili, nehaň je a nepiš o nich jen proto, že mají jiný názor než máš ty. Lidé nejsou tvoji žáci, které můžeš peskovat a známkovat. Muži mají rádi, když jim ženy dávaji najevo že mají cenu v očích ženy. Pokud chceš z muži jednat jako s provinilci, tak jak jednáš zřejmě se svým závislým mužem, ohradí se a odmítnou tě a vůbec je nebude zajímat tvá inteligence a zájmy a znalosti.“

Teď jsem dal řeč s hostinským, který promítal obrázky ze své pěší cesty po Anglii. Najednou se atmosféra změnila. Projevil jsem zájem, on zjistil, ze nejsem pobuda, ale cestující gentleman, vytáhli jsme mapy, probrali směr a trasu, ukázal jsem mu fotky z Kanady a Nového Zélandu, a byl jsem vzat jako skoro Angličan. Takže stačilo se neurazit, počkat a příležitost k řeči se našla. Přesně během toho času, co pršelo a psal jsem tenhle blog. Za chvíli vyrazim do ulic na nákup. Dnes dám oddechový den jak to vypadá. 🙂