Vstával jsem časně z rána v 9.36 místního času. Vzduch byl příjemně vyhřatý na celých 16 stupně Celsia a čistá říčka lákala. Neodolal jsem a vykoupal jsem se nahatý.
Vstával jsem časně z rána v 9.36 místního času. Vzduch byl příjemně vyhřatý na celých 16 stupně Celsia a čistá říčka lákala. Neodolal jsem a vykoupal jsem se nahatý. Není pravdou jak tvrdí na Facebooku Milada, že po proudu pochcípaly ryby. Tak špinavý jsem zase nebyl. Možná chcípne někde v dáli nějaká chudinka rybička, ale bude to tím, že se jedná o chcipáčka, co nevydržel.
Po usilovném pochodu trvajiciho hodinu a půl jsem dorazil do vsi, kde měli mýdlo, náplasť, ale neměli hřeben. Hřeben jsem ztratil. Dvě hospody, tam co prý vaří měli zavřeno. V osamělé putyce, zas jen kolu a kafe. Ale po zaplacení obého si smím dobít iPhone. Což je nejdůležitější. Beztak jsem si jídlo koupil v krámě. Sním ho na příští zastávce.
Stále víc mě baví ta debata kolem mé kvalifikace na webu ČT. Začínám pomalu rozkličovávat kdo je kdo a už nebudu vše házet na nebohou frenie. Už chápu že se jednál o další osobu, která si na abičku řiká „Isah.“ Kdysi se chlubila tím, že podstupuje psychoanalytický výcvik, pak z ni vylezlo, že je sice v psychoanalýze, nikoliv však jako frekventant, ale pacient. Zdravotní sestra. Pak se otirala o dr. Růžičku a docenta Skálu. Trochu jsem ji za to setřel. Takovou malou poznámkou, že ani jednomu nesahá po paty a bylo zle. Jo jo, někteří lidé opravdu nejsou soudní a otiraji si rypák o lidi, kteří něco umí, něco známenaji.
Ta husa si vážně myslí, ž by mě nějaká instituce nechala dělat 17 let práci, kterou dělám bez vzdělaní, bez patřičnych dokladů. Že by mě někdo jen tak nechal vést skupiny, posílal
mi do skupin mimo léčebnu pacienty. Prostě další zhrzená a odmitnutá dáma. I když jinak než frenie. 🙂
Ona si neumí a nebo nechce představit jaké úsilí musí terapeut, který je závislý, není psycholog nebo psychiatr vyvinout aby v týmu obstál, byl respektován, překonal nedůvěru středního personálu. Mě to trvalo dva roky než mě opravdu sestry začaly brát vážně. Díky své šéfové, která mě podporovala a které si po celých sedmnáct let važím jako lékařky i terapeutky. Stejně tak dalších lidi, kteří dali na to, co viděli, nikoliv na předsudky.
Dostal jsem šanci jako mnoho jiných ukázat, že máme své místo a vyznam, že jsme skuteční terapeuti, kteří jsou přínosem. Ne každy to unesl, bylo mnoho těch co si práci v terapeutické komunitě pletli s léčením. Odpadli a šli dělat neco lehčího. Ti co zbyli, ti, pochopili že je to služba, pkrofesionální služba za plat a za ten plat sé odvádí výkon profesionála. Takže asi tak.
No venku je stále. zamračeno, ale zatím neprší, takže chůze je při té teplotě přijemná. Dopiji kafe a kolu a budu pomalu pokračovat dál a dál. Třeba i slunce vysvitne a ohřeje mé staré kosti.