Docela obyčejný hrnek

Protože komentáře kolem hrnku narůstají, nejen na webu. Rozhodl jsem se, že popíši svůj vztah k hrnkům, které si kupuji. A k ženám, se kterými se stýkám, nebo stýkal během života.

Protože komentáře kolem hrnku narůstají, nejen na webu. Rozhodl jsem se, že popíši svůj vztah k hrnkům, které si kupuji. A k ženám, se kterými se stýkám, nebo stýkal během života.

Hrnky si kupuji zásadně z jednoho důvodu. Piji z nich kafe, ráno k snídani, nebo přes den u počítače. Vždy si koupím velký, protože mám rád velké hrnky. Pokud je některá z dam natolik citlivá, že potřebuje k dokonalému štěstí nejen mou přítomnost, ale i stejný hrnek a není-li tomu tak a její zklamání dosáhne takové míry, že nemůže už nadále setrvat ve vztahu, pak se nedá pro ni nic udělat. Nejsem odpovědný za štěstí a pocity ani svých milenek, ale třeba ani svých dětí. Hrnků mám jinak docela dost a jsem schopný každé dámě, vyhovět velikostí, tvarem i vzorem.

Čaj piji málokdy a většinou žiji sám. Moje partnerky žijí posledních deset let odděleně ve svých domácnostech, ke mě dojíždějí na návštěvu. Někdy si hrnek, přinesou, někdy vyberou ze stávajících.

Sice jsem letos v Kanadě koupil v Dolars shopu dva stejné hrnky s tím, že pokud se bude Markétě jeden líbit, bude mít hrnek u mne. Markéta ho má a šetří si ho. Jinak většinou, ženy si své oblíbené předměty nosí ke mě a pokud mě opustí, také si je odnesou. Ale není mým zvykem jim kupovat hrnky, nebo nádobí na vaření. Pokud si o nějaké řeknou, že jej potřebují, opatřím jej.

Většinou ženám kupuji jiné dárky a myslím, že lakotou netrpím. Dárky jim kupuji sám od sebe a nemusejí mi říkat.

Žena, která je ochotna kvůli nezakoupenému hrnku případně jiným podobně důležitým okolnostem, opustit vztah a očekávat omluvu, z důvodu mého „sebestředného, sobeckého chování,” je v každém případě z mého hlediska zcela mimo. Abych se pokusil takovou situaci urovnat musím mít k oné ženě velmi hluboký vztah. To většinou nebývá tak často. Tedy bývá to spíš jev výjimečný. Považuji vztah za natolik důležitý, že si myslím, že rozchod z takovýchto důvodů je velmi nezralý způsob jednání.

Nezralé ženy, i přesto že jsou někdy krásné jsou zábavné pouze chvíli, ale pokud hodlají ve své nezralosti setrvat, nemám nic proti tomu, pouze ale v přítomnosti jiného muže. Rozhodně ne v moji. Jednoho krásného dne má trpělivost dojde své meze a nechám libovolnou ženu, sebekrásnější a sebevíce zábavnou odejít tam, kde je šťastná. Svým odchodem prokáže službu sobě a prokáže ji i mě. Zatím se tahle moje zkušenost potvrdila.

Takže asi tak. Přeji všem těm ženám a mužům , kteří se mi pokoušejí vysvětlit, co ona žena/y cítí, jakou újmu utrpěla/y, aby našly partnerky/ry, co jsou milí, pozorní, vstřícní. Pokud nejsou ideál a oni mají s tím trápení, pak jim doporučuji, navštívit nějaké geronto oddělení LDN, případně zařízení pro invalidy, aby pochopily co jsou skutečné zkoušky. Bylo v mém životě několik žen, které nesly skutečné trápení.

Na zklamání z nedostatku pozornosti si nestěžovaly na nedostatek hrnků také ne. Dost často jsme seděli, pili kafe, nebo čaj každý z jiného hrnku a žili jsme přítomností, tím, že jsme naživu a mluvíme spolu. Umíraly mladé a bez naděje na budoucnost. A nikdy jsem na ně nezapomněl. Na ty ukřivděné, vzpomínám málokdy a jen málokdy v dobrém. Nejsem každé terapeut.