Chtít můžou

Poslouchám staré hity a scénky v pořadu „Bazárek pro pamětníky.” Miloš Kopecký tam zrovna vykládá, že neví, jak má člověk vypadat, když je mu přes šedesát.

Poslouchám staré hity a scénky v pořadu „Bazárek pro pamětníky.” Miloš Kopecký tam zrovna vykládá, že neví, jak má člověk vypadat, když je mu přes šedesát. Stejně nevím já, jak se má člověk cítit mladý, když je mu přes šedesát. Oni asi lidé dost často mluví o tom jaký, takový šedesátník v jejich podání měl být, či jak by se měl chovat, když chce být za mladíka, než jak se jako mladík cítí. Reaguji tak na část komentáře jedné čtenářky na co komentovala minulý blog na mém webu.

starneme postupne, zvykame si jak se citime, jak vypadame. Moje maminka vzdy smutne rikala: „Kdyby mi lidi nerikali ze jsem stara tak ani nevim ze jsem stara“ :-).Ne, tu knihu cist nebudu a nechci. Clovek je stary jak se citi…. (mentalne a telesne)

Přijde mi, že někdy se cítím dobře, nic mě nebolí, nic mě netrápí a pořád si to nemohu spojit s tím, jestli se cítím jako mladík. Za mlada jsem se často cítil, jak jsem říkal, jako stařec, (nevěděl jsem vůbec jak se takový stařec cítí) někdy jsem se cítil normálně, jak lidé říkají. Já tedy nevím, jak se normálně lidé cítí. Všiml jsme si, že každý jinak. Takže, jsem starý, někdy se cítím spokojeně, klidně, někdy, mě něco bolí, jsem rozmrzelý, občas mám radost, občas zlost. Ale to jsem míval i když jsem byl léty mladý.

Vzpomínal jsem dnes na jednoho klienta. Trochu měl potíže s partnerkou. Opustil jednu, protože byla vzorná matka, lehce kynula, našel si aktivní, která má intelektuální zájmy, stále něco organizuje, chce aby ji rozuměl, objímal když ona potřebuje obejmutí a on je zrovna unavený. Došli jsme tehdy k závěru, že si jeden nevybere. Všude je něco.

Jo, dost často nelze najít ženu, která bude krásná, inteligentní, dá se sní bavit a aby byla ještě pečující matkou. Takovou potkat je fakt terno. Jenže terno, jak se dozvídám z matematických modelů zabývající se výhrou, je hodně nepravděpodobná možnost. Člověk sice může chtít vyhrát v takové loterii, to, akorát musí počítat s tou možností, že většinou mu to bude trvat dlouho, nebo se spokojí s tím, co je zrovna k mání.

Prohlížím si tak na FB tu mapu toho předpokládaného chalifátu. Jo, lidé se děsí, že si dělají nároky na něco, co sice zatím nemají, ale jednou přijdou a bude chalifát. Moji předci v roce 1938, když chtěl Hitler české pohraničí, mobilizovali.Myslím, že je to příklad hodný následování. Bez ohledu na ty posrance, co nás prodali. Myslím, že ten chalifát chtít instalovat můžou. Chtít můžou, otázka je jestli se jim ona touha naplní. Pokud zazní výzva: Občané do zbraně! Zůstane u chtění. A pokud nezazní, budeme mít chalifát a šariu. Takhle je to jednoduché.