Pavel Hejnal dorazil se zpožděním, ale dorazil a s ním dorazila krásná scénáristka Kristýna. Byl jsem zvědavý s čím přijdou, ale myslím, že jsme si kápli celkem do noty.
Pavel Hejnal dorazil se zpožděním, ale dorazil a s ním dorazila krásná scénáristka Kristýna. Byl jsem zvědavý s čím přijdou, ale myslím, že jsme si kápli celkem do noty. Nakonec s Pavlem se známe už skoro tři roky, od dob, kdy jsme v březnu 2009 začali točit: „Ze závislosti do nezávislosti.” na Kristýně jsem mohl oči nechat. Jo, ještě, že to bude pracovní záležitost, protože tahle by mě odvedla na vařené nudli ani bych ji nenapnul. Pán Bůh mi staví do cesty vskutku krásné a těžké překážky.
Jinak, mimo toho okukování jsme se domluvili na struktuře pořadu, dal jsem Kristýně k přečtení své knihy, aby nemusela lovit mé příběhy na netu, takže se mi hodily ty nelegálně vydané, které mám doma, plus ty tři, co jsem vydal já. Docela ji věřím, že když nic jiného, tak z profesionálního zájmu si je přečte. Mám tedy další čtenářku. Jen tak mezi řečí, mě napadaly asi tři kauzy, které by se daly zpracovat do scénáře jako zátěžová situace. Tohle mi vyhovuje, když se povídá, a já si jen tak vybavuji situace, lidi, dobu. Úplně báječně mi tohle jde třeba u fotografií. Tam mi naskakují vzpomínky a doby dávno minulé a vůbec nemusím pracně kombinovat a snovat příběhy. Ty se samy vynořují z paměti.
Domluvili jsme za poměrně krátkou dobu docela dost věcí, takže jsem se v klidu vydal na skupinu do Řeporyjí. Obě skupiny byly dnes náročné. V té první, jeden klient, který se systematicky udržuje v nemoci a vůbec nepochybuji, že své choroby s tímhle přístupem dotáhne až k invalidnímu důchodu. Nejlepší na tom je, že mám v téhle skupině pohromadě jako klienty tři lékaře. Ten jeden ho tak trochu podporuje, ti dva jsou vůči tomu „invalidovi” víceméně v opozici. Ale zase tihle lidé jsou docela ve skupině užiteční, protože oni dokáží vyvolat emoce a pak se s tím dá i něco dělat.
Ukázat třeba na chování, způsob komunikace, neverbální projev. Tohle všechno se díky takovým lidem báječně vyjeví, vypluje na povrch, ukáží se skryté motivy, když už jsem ten daseinanalytik, co se nezabývá nevědomím, ale skrytými motivy a tím jak se lidé cítí v tom širém světě. A na druhé, tam se zase vyjevují důležité vztahové věci, díky jednomu klientovi, co se rozvádí, cítí se osaměle a navazuje vztahy s mladými děvčaty, které ale jsou svobodné a mají známost. Vlastně nejsou schopni díky nezpracovanému manželství, což není tak jednoduché, umět se vyrovnat s rozpadem dlouholetého manželství a navázat dobrý, kvalitní víceméně trvalý vztah.
Což není vůbec jednoduché, protože přeci jen, staré lásky nerezaví a mnohdy lidé zjistí až po rozvodu, případně rozchodu, že ten vztah byl pro ně důležitější, než si byli ochotni připustit. Takže různě lavírují, sami sebe přesvědčují, až nakonec řeknou, jako často říkají klienti, když jim vše doojde. „Jsem sám, vadí mi samota a vlastně si uvědomuji, že se mi stýská po tom předchozím.” Prožijí si skutečnost, prožijí smutek, stesk, touhu po starých časech, smíří se, že se mnohé nedá vrátit, nebo že se nedá vrátit už nic. Protože třeba druhá strana nemá zájem o nic. Ani o běžný kontakt, neb v něm nenachází žádný smysl pro sebe.
Spát jsem šel brzo, až nezvykle brzo. Sice jsem se pokoušel číst, ale knížka mi padala z rukou, takže jsem ji odložil zavřel oči a probral se ráno v šest. Což mi docela vyhovovalo. Dokonce jsme si uvědomil, že je dnes svátek, takže zase budu na všech blozích číst úvahy o zmarněné demokracii, nářky a pláč nad bídou světa. Ještě, že existují takové Kristýny, nebo Nikoly, co ten svět okrašlují. Radost se dívat.
Venku je sice pořád zataženo, asi inverze, ale až odejde klientka, vyrazím zřejmě ven. Udělám oblíbený okruh, nakoupím a budu se věnovat Linuxu. Dostal jsem tip na nové distro „Scientific Linux,” Takže se mu budu věnovat. Uvidíme, jestli budu sdílet nadšení, které Pavel pro tohle distro projevoval. Ale dám mu šanci. Slackware a další už mám prozkoumané, tohle ještě.
Stále pokračuji ve filmových návratech do padesátých a šedesátých let minulého století, momentálno časů klasické francouzské kriminálky. Belmondo, Gabin, Lino Ventura. Včera jsem objevil film, který jsem dlouho hledal. „Druhý dech.,” právě s Lino Venturou a potom ještě „Šelma na svobodě.&rdquoochopitelně oba černobílé a perfektní. Málo platné. FFrancouzská kriminálka nemá konkurenci. V tomhle směru jsou Frantíci nepřekonatelní. Tedy pro mne, ale jak sleduji diskuse k těm filmům, nejsem v tomhle názoru sám . Jenmě mrzí, že jsem k „Šelma na svobodě” neobjevil nikde titulky ani dabovanou verzi. Naštěstí jsme ten film v mládí viděl několikrát, docela si ho pamatuji. Takže jsem si ho shlédl v originále a jen sem si připomínal z českého dabingu hlášky typu. „To auto jsme ukradli speciálně pro tebe a já ti teď budu dělat toho vola, co si mu zdrhnul.”
Lino Ventura je podobný typ jako Steve McQueen. Navíc, co je mi sympatické, byl mistrem Evropy ve volném stylu. Takže asi něco opravdu musel umět. Nakonec o záp něco vím, tak si říkám, že takový akční hrdina je celkem důvěryhodný. Francouzi umí, či uměli zvolit vždycky takové typy, kteří byli poměrně uvěřitelní. Budu zkoumat dál a postupně si přehraji všechny své oblíbené flmy z mého mládí. Některé už asi vyvolají úsměv, ale i tak.
Film,na který mám příjemné vzpomínky a při jeho sledování vyvolá alespoň pobavený úsměv, není špatný film. Pobavil. A ty dva ze včerejška, ty nevyvolaly pobavený úsměv. Ale skutečně jsem i po tolika letech ocenil to filmařské řemeslo, které poskytuje tak dobrou zábavu. Nakonec samo hledání, pročítání komentářů a potom sledování má pro mne docela chuť a pocit příjemně stráveného času. K tomu ani nepotřebuji společnost. Už málokdo má zájem o tyhle filmy. Jenže, když se tak někdy dívám na ty remaky, těchto filmů, které velmi rádi Američané dělají, tak si říkám: „Na ty starý, černobílý, nikdy mít nebudete. Chybí tomu ta černobílá atmosféra, která tomu dávala ten nádech tajemna a napětí.
Ale možná jsem jen staromilec, co se rád vrací do časů, kdy byl mladý a říká si. „Tráva byla zelenější, nebe víc modrý, holky povolnější.” Povolnější byly, to jo, to je fakt. Ale jen jestli ta jejich povolnost nebyla způsobena tím, že jsem byl mladý? jo. 🙂