Poradila mi krásná Helena, abych si opatřil film „Ned Kelly.” Učinil jsem tak, a jak jsem se dočetl v recenzích, jednalo se o „australského Jánošíka.”Jánošík to nebyl, pouze irský bandita, co bohatým
Poradila mi krásná Helena, abych si opatřil film „Ned Kelly.” Učinil jsem tak, a jak jsem se dočetl v recenzích, jednalo se o „australského Jánošíka.”Jánošík to nebyl, pouze irský bandita, co bohatým bral, chudým dával a který byl pronásledován australskou policí. Tak jsem se podíval na australský western. Nijak mě neohromil ani neurazil. Pokus o sociální baladu kombinovanou s mírným romantismem. Na páteční noc, docela slušný odpočinkový film.
Ale když tak přemýšlím, byly to zajímavé i když asi hodně tvrdé časy, kdy osidlovali kolonizátoři, hlavně britského původu Austrálii, Nový Zéland. Je až s podivem, jak tahle kapitola zůstala celkem na na okraji zájmu právě třeba filmu. Jo, nějaké filmy by se našly i literatura, ale proti osidlování Ameriky, především USA, jsou to jen drobné fragmenty. Když jsem byl na Novém Zélandu a v Kanadě, všiml jsem si ovšem, že ten britský duch těch pioneerů je hodně ctěn a oslavován.
Konečně, není divu, šel jsem po silnicích a přesto jsem si uměl představit jaké to bylo, když se ti mírumilovní a svobodomyslní lidé stěhovali na své farmy, které musely vydřít z ničeho. iPostavit městečka, bez jakékoliv pomoci státu. Prostě se usadili, postavili město,, založili farmu. Všude jen les, pustina a dálky. V Kanadě je všude daleko. V Austrálii asi taky, Na Novém Zélandu to není o nic lepší. Ty dva hlavní ostrovy se nezdají, ale jsou veliké, veliké jako britské ostrovy a jižní ostrov to jsou opravdové hory. Alpy.
Ti lidé zkultivovali tu zem, osídlili, přivedli k rozkvětu. Pravda, dnes je takovým zvykem házet špínu na koloniální éru, ale protože jsem imperialista, nepřidám se k tomuhle povyku. Myslím, že bílý muž svoji úlohu splnil. Rozšířil civilizaci do celého světa. I ti Číňané ji se svojí pět tisíc let starou kulturou přebírají. Zřejmě nebude tak špatná. Ta bílá civilizace.
Ono mě už jako ostatně mnohé jiné spoluobčany, ono evropské intelektuální sebemrskačství nebaví. Zdůrazňování proti komu se tahle kultura provinila. Tak sakra, z jakého důvodu se sem cpou, když je ta kultůra tak proti nim? Stejně jako mě nebaví, že pořád mi někdo vykládá, že se Cikánům musí dát příležitost.
Početl jsem si trochu Parlamentní listy a zaujal mě tam výrok jednoho policajta, co říkal, že dali Cikánům sekačky na sekání trávy, protože jim chtěli dát práci, no a oni sekačky ukradli a prodali. Tedy především ti, co nejvíc řvali, že chtějí práci. To je přesně ona mentalita. Okamžitý zisk, nikoliv uvažování, že sekačka je příležitost jak si dlouhodobě vydělávat peníze.i Kdo bude mít zájem přečte si tam několik zajímavých článku, když si výše klepne na odkaz.
Otázkou je, jestli je skutečně možné tuhle komunitu až na nějaké procento opravdu integrovat. V demokratické zemi, kde není pracovní povinnost a já říkám Bohu díky, že není, je zřejmě velmi těžké kohokoliv donutit jinak, než omezením pomoci těm, kteří mohou a nechtějí. Nakonec Cikáni se skutečně mohou odstěhovat do libovolné země v Evropě, kde na ně budou hodnější, budou jim chtít dát práci, postarat se o ně. Kde jim nastaví výhodnější podmínky než zde. Otázkou je, jestli jim někde výhodnější podmínky nastaví.
Máme smůlu. Evropa chudne. Zřejmě jsme došli na hranice únosnosti sociálního státu a mohou mladí stále plakat, jak se mají zle, tak pořád se mají mnohem lépe, než se měli moji rodiče a než se měla moje generace. Ano, stát čím dál víc bere a stát čím dál víc mrhá prostředky. Čím dál víc je větší možnost právě toho rozkradení. Jen hlupák svěřuje své peníze zlodějům, kteří s nimi nehospodaří ve společný prospěch, ale pouze jen a jen je ve svůj prospěch rozkrade. Ona ta obrovská hromada jednoduše láká a kontrola je téměř nemožná.
Naivní představy, že se podaří převychovat lidi, tak aby společné, málo kontrolovatelné, nerozkradli je opravdu jen naivní představa. Úředník, který má možnost rozhodovat o miliardách, rozhodovat na základě držení kulatého razítka, jednoduše dostane takovou nabídku, kterou nelze odmítnout. Jak pravil svého času don Corleone. To není o neviditelné ruce trhu, ale jen a jen o tom, že pokud mi vezmou co si vydělám, aby moje peníze „spravedlivě” rozdělil nějaký úřad, tak jednoduše ty peníze se utopí v nákladech na úřad, který na nic nepotřebuji. A v nákladech na služby, o kterých běžný člověk nemá ani tušení k čemu jsou dobré. Protože on z nich netěží. K němu se jeho peníze nijak nevracejí.
Alespoň ke mě se žádné peníze nedostávají. Jedu-li po silnicích, jsou rozbité a nekvalitní. Byt mám vlastní za tržní cenu. Do fondu oprav si musím platit, aby svítilo světlo na chodbě, dveře šly zamykat a občas se musí vymalovat. Na to přispívám do společné domovní kasy. Policie nemá peníze, odborníci od ní odcházejí a zůstává jen póvl, který by nikdy neměl být policajtem. Pokud nakupuji, tak u soukromníků, kteří se postarají abych dostal co potřebuji. Stát v tom naprosto prsty nemá. Jediné, co tak za své peníze dostávám je MHD. Tak to je dost málo za ta,o co platím. Možná město MHD dotuje, ale má z čeho. Vybírá nejrůznější daně, má příjmy a jestli mají možnost si rozkrást ouřadové peníze společně s různými šíbry, tak si pořád myslím, že by jich k rozkradení měli mít co nejméně.
Včetně peněz na kulturu. Stále mi někdo opakuje, že je potřeba podporovat umělce. Z jakého důvodu a proč z veřejných peněz? Se ptám. Má-li kdo chuť napsat knihu, namalovat obrazy, napsat muziku, jistě že může. Pokud se mu zdá, že některé projekty potřebují velký rozpočet,i jako třeba avantgardní divadlo, pak musí hledat mecenáše a nebo zmenšit své požadavky. Chce-li kdo dělat umění jen podle svých představ bez ohledu zda to někoho zajímá mimo několika jiných jemu podobných, pak na to musí mít.
Prodávám knihy, které jsem napsal a vydal. Peníze jsem si na jejich vydání opatřil ze soukromých zdrojů, svou další knihu vydám za své. Bud ji napíšu natolik čtivou, že prodám tolik výtisků, tak aby se aspoň zaplatily náklady, nebo prodělám. Stát mi říká, že mu do jeho fondu musím dát několik výtisků. Zdarma. Nejen, že mě zdaní, ještě mě nařídí, že ho musím „obdarovat.”
Za šedesát let, co jsem na světě mi stát nic nedal. Všechno, co mi takzvaně dal, jsem mu zaplatil. Rozhodně jsem zaplatil víc, než jsem dostal a dostanu. Nedojímají mě slova o nějaké penzi, sociálním státu, protože jsem celé roky svojí prací, svými daněmi na penzi jiným přispíval. Nejsem nikomu nic dlužný. Nevidím jinou možnost jak se mít dobře, než omezit stát, nenechat naše služebníky, které si volíme, aby rozhazovali naše peníze a ještě si půjčovali na sociální dávky, aby byli zvoleni. Sociální stát na dluh, je prostě kravina.
Ano, jsou potřeba kvalitní základní školy s dobře placenými učiteli. Jsou potřeba střední školy s kvalitními učiteli. Vysoké školy by si měli ti, co mají zájem o studium, alespoň částečně zaplatit. Na základní a střední školství rád zaplatím své daně. Vždy se našli mecenáši, kteří poskytovali možnost vzdělávání pro ty co na něj neměli, ale měli tolik talentu a inteligence, že to nešlo přehlédnout. Motivovaní si prostředky opatří, nemotivovaní jednoduše budou dělat jen to, na co jim stačí jejich ochota investovat do svého rozvoje. Vysokoškolské vzdělání by měla být skutečně výběrová záležitost.