Zírám, zíráš, zíráme

Vymyslel jsem si novou hru. tedy, zatím ji mám v hlavě, zítra ji napíši, neb to bude spíš skeč než hra. Rád píši skeče. Pokud se do nich podaří vpašovat myšlenku, pak diváka pobaví a neunaví.

Navíc, takové Leporelo o lásce, má tu výhodu, že se dá obměňovat a dá se prodloužit, zkrátit, podle toho, jak která z hvězd, souboru, co se právem zve: „Nejlepší a nejskromnější,” Zrovna čas a náladu hrát. Inu hvězdy.

Myslel jsem, že ji napíši dnes, ale dnes se mi nechce. Musel jsem se dívat na fotbal, dát si chodeckou hodinku, poklábosit po telefonu se známými, samé důležité věci. Musel jsem si přečíst pár rozhořčených komentářů, že se „Mlátička,” alias Ondráček stal šéfíkem komise, inspekce, co má dohlížet na policajty, co si jinak říká GIBS. No mají kluci, jak jim důvěrně říká Andrej, chodit do práce a hlasovat. Nechodí a diví se. No.

Já samosebou nejásám nad Mlátičkou, ale nejásat je asi jediný, co momentálně mohu dělat. Nebo jít na demonstraci. Jenže jsem v práci. V pondělí, kdy bude ta merenda na Národní. Jak se zdá, je skoro zbytečné volit demokraty, když o něco jde, tak jsou na horách, nebo mají chudáci rýmu.

Už zase jsou výzvy k nenásilí. No, pamatuji si jedno heslo z roku 1990. Nechme samet sametem, pánové a dámy, buďto s nimi zametem, nebo oni s námi! Jelikož jsme s nimi nezametli, zametají oni s námi. Bohužel. Bolševik rozumí jen síle. Tohle věděl Reagan a podle toho se choval. A bolševik jím projevené síle náramně rozuměl.

Tak, postěžoval jsem si, na rameno čtenářů, poplakal, ne že by mi ono poplakání k něčemu bylo. Spíš tak jen symbolicky, aby bylo jasné, že jdu s dobou. Už jako hošík školou povinný jsem věděl, že pokud se mi někdo hodlá dát nakládačku, tak musí vědět, že ho ten pokus musí bolet. Pak si většinou rozmyslí ten pokus. A pokud ne, pak, když ho to bolí, ať si jde stěžovat mamince.

Jo, míchá se mi politika a divadlo dohromady. Ono se občas jedno od druhého dá těžko rozeznat. Nějak mě nebaví ani ty ukňučené hry, plné deprese, zoufalství a beznaděje, stejně jako ono kňučení těch demokratů, co jsou demokrati na bilboardech. Měli by dostat absenci a minimálně strhnou padesát procent z platu. Aby si pamatovali.

Socanům se nedivím, bolševik pochází ze socana, když ne bratři, tak bratranci. Jasně, vrána vráně oči nevyklove. Ti potáhnou vždy doleva, i když je to směr do propasti, zabočení vlevo. A ti „chamberlainovci,“ co si hrají na demokraty, ted jen fňukají, že se stalo něco hroznýho. Podobně jako kdysi Britové. Nakonec měli, co tak strašně nechtěli zůstali sami a jen tak tak to přežili.

No, budeme mít čas na práci a ježdění na chatu. Panečku, do účtů nám budou koukat, závistivci, co měli celý život tulení nemoc, ruce jim šly dozadu, budou mít kecy, že:,„ kdo nic zlého nedělá, nemusí se bát a jen tak správně na ty syčáky, co mají ulité peníze.” Sakra, to bude demokracie, ta Andrejova. Budeme zírat. Hotová reklama na vizír. My zíráme, vy zíráte, vizír. Všechno do běla. Jo jo.

…kampak na nás bolševici,
copak vás to napadá,
víme jak ta vaše volnost vypadá.