Vyrazil jsem do knihovny abych si dal udělat novou registraci a
Vyrazil jsem do knihovny abych si dal udělat novou registraci a
mohl si půjčit knížky. Šlo všechno lehčeji, než jsem byl v minulosti
zvyklý. Počasí mi přálo, asfalt a beton, krásně vyhřáté, dlažební
kostky zas příjemně chladily. Oproti včerejšku, kdy na Barrandově
byl ráno sníh, šel sem jim pěšky na tramvaj, hotová pohádka. Dost
velký kus jsem šel pěšky, hlavně městem. Čas od času se rád projdu
centrem města, kouknu, co je kde nového, zajímavého. U národního
divadla, vlastně u Nové scény, kluci řádili na kolech. Provozovali
akrobacii. Jeden sebou docela pěkně šlehnul.
Dopoledne jsem měl klientku, zamilovaná ženská, co si nabalila
alkoholika, který ji mnohé namluvil, nasliboval, když zrovna nepil,
ona chudinka myslela, že pije jen tak občas, jenže jak se recidiva
zrychlovala, tak začala chápat. Chlapec se odvolal na mne, takže mne
vyhledala. Asi jsem ji otevřel oči, podle toho, co mi napsala,
krátce po konzultaci. Doufám, že mi to nebude mít za zlé, anonymně
kousek uveřejním.
Vážený pane Jílku, Otevřel jste mi oči. Sejmul jste ze mě pocit
viny,to je pro mě zásadní. A ukázal jste mi,že závislost na alkoholu
je pouze jedna. Stala jsem se součástí manipulace a teď už budu
vědět,že si musím zachovat odstup,abych se já sama nedostala na
úplné dno. >
Ano ano, mladá krásná dámo. Budete muset držet
bezpečný odstup. Nemusíte ho opouštět, ale můžete se udržovat v
takové bezpečné vzdálenosti. Dokonce mu tím prospějete. Nepomůžete a
přitom nebudete ničím vinná, neb pomáhat alkoholikům, podle jejich
představ je cesta do pekel.
Je rozdíl mezi tím být prospěšný alkoholikovi a pomáhat
alkoholikovi. Už jsem to párkrát popsal, zopakuji to.
Být prospěšný, znamená ne pořád dávat a něco dělat, ale třeba
nic nedat a nic nedělat. Pomáhající má odpovědnost za to co dělá a
většinou dělá v očích alkoholika málo. Vždy by mohl dělat
víc. Prospěšný ukáže cestu, nabídne informaci a spolehne se na to,
že alkoholik je dospělý, schopný si opatřit vše co
potřebuje.
Ta mladá dáma přišla s hlavou plnou představ, jak se provinila
tím, že dost o něj nepečovala. Trvala na tom, že ho chce zachránit
pro sebe. Jen tak jsem poznamenal. „A co vaše děti?”
Lehce zesmutněla. Pravila, že se do toho nesmí dát vtáhnout. Inu,
byla překvapená, když zjistila, po mém ujištění, že už vtažená
je. Neb sedí v křesle u mne doma a hledá východisko, které bude
optimální jak pro ni, tak pro její děti.
Jsem takový drtič mýtů, pro rodinné příslušníky. Přijdou, hledají
důvody, proč tomu všemu tak je, hledají chyby u sebe, za pití
alkoholika/ličky, doufají, že když den dva, týden nepije, bude
všechno už all right, „Přeci už vydržel, týden—měsíc—půl
roku, tak nemůže být na tom tak špatně jako ty trosky…. ” Jo
jo, říkám jim, „Ale může, nakonec, jak na tom byl v poslední
době?” Ptám se. Pak nastane chvíle pravdy. Oni by tolik chtěli
tu naději, že to tak není a já jim ji vezmu a novou jim zas až tak
velkou nedám. Takový sem já matinko.
Vím, že mnozí závislí, umí být, když jsou střízliví, velmi milí,
přesvědčiví, věří všemu co říkají, mají kolosální plány, co bude až
jednou. A většinou nic. Bohužel. To se samozřejmě může změnit, když
jsou ochotni spolupracovat, dřít, trpět, jak z nedostatku chlastu,
nebo fetu, případně hazardu. Ale musí vědět a smířit se, že cesta je
dlouhá, pomalá a plná úskalí. Musí nejen přestat pít, ale musí
změnit chování, návyky a přístup k povinnostem. Jo, dlouhá cesta,
ale vyplatí se ten čas, peníze investovat jak do sebe, tak do
druhých lidí. Karmanový zákon mluví jasně: Naše skutky se k nám
vracejí. Všechny a bez výjimky.