Truhlář dorazil s nářadím a materiálem a dal se do práce na ostění a podlaze na zaskleném balkoně. Zítra by mohl být hotový a já budu mít komplet balkon k užívání. Jo jo, kapitalismus má své výhody.
Truhlář dorazil s nářadím a materiálem a dal se do práce na ostění a podlaze na zaskleném balkoně. Zítra by mohl být hotový a já budu mít komplet balkon k užívání. Jo jo, kapitalismus má své výhody. Máš peníze, objednáš, zaplatíš a nestaráš se. Dobře to předchozí hoši udělali. Sice se s tím mírně loudali, ale jinak to šlo. Vešel jsem se do ceny se kterou jsem počítal.Jinou bych snad ani nezaplatil.
Včera jsem musel vyhodit z jedné skupiny jednoho člena. Práskla mi na něj jeho žena, že nás už delší dobu podvádí a že nejen, že pije, ale i hraje. Chodil dost dlouho a nebylo pro mne vůbec jednoduché mu říci, že končí. Nějak nemusím, takové situace. Nakonec, dal jsem mu šanci s tím, že pokud chce pokračovat v terapii, může, ale v jiné skupině a s jinými lidmi. Většina členů skupiny tohle mé rozhodnutí přivítala. Byla ponurá nálada na skupině. Podvody tohoto druhu, vždy vykolejí skupinu. Přitom pro tohoto člena skupina udělala maximum. Někdy se nepovede. Tohle je závislost. Lidé dost dlouho abstinují, dobře si žijí, aby si z dobrého života vyvodili závěr, že už se nemusí nic dodržovat a pravidla jsou jen pro slabochy. Chvíli to skrývají, aby nakonec stejně vše vylezlo na povrch
Uvidíme. Dal jsem mu termín do středy poledne, aby mi zavolal a řekl mi jestli moji nabídku bere. Také jsem mu dal za úkol aby se domluvil se svojí ženou a oba za mnou přišli. Pokud tak udělá, vezmu ho do terapie. Pokud ne, dopadne jako jeden krátkodobý člen skupiny, co mi měl do páku půlnoci dodat elaborát na téma, „má recidiva.” Nedodal jak měl, poslal mi vysvětlující mail, ale na vysvětlující maily nereaguji. Takže dostane distanc, a buď se vzpamatuje a nebo si může hledat vlídnějšího terapeuta. Nejsem zrovna dnes ve smířlivé náladě vůči recidivistům. A pochybuji, že v tomto ohledu někdy budu.
Vyrazil jsem odpoledne, jen tak tak, protože truhlář měl mírné zpoždění, na skupinu jsem dorazil včas, cestou jsem vyřídil telefon, kdy mi volal Václav, že se necítí nijak dobře, má prý blbý den a děsnou chuť se napít. Dostal několik rad, z nichž jedna byla, co nejrychlejším krokem domu, studená sprcha a když tak si zacvičit. Dostal jsem asi za půl hodiny SMS, že sprcha ho přeladila. Pochválil jsem ho, protože zavolal, nezůstal s tím sám a udělal co jsem mu řekl.
Samotná skupina začala hezky, je jaro a na některé členy jaro leze, zamilovali se . Bohužel ne zcela šťastně. Jeden do dívky, co má problémy s pitím a teď se v něm ona dívka snaží probudit pečovatelské a ochranitelské pudy, což se ji docela daří. Používá k tomu všechny trumfy, které má. Podle popisu onoho zamilovaného jich má docela dost. A ten druhý jen tiše zírá za objektem svého zamilování a doufá, že opustí svého přítele a přitulí se k němu. Ona sama. Tam je to zcela neškodné. Buď se přitulí a on pookřeje, nebo nepřitulí.
Nakonec, myslím si že je dobře, když lidé i díky terapii, jsou v takové formě, že jsou schopni nejen rozeznávat spouštěče, ale i postupně navazovat vztahy.
Tam je to zcela neškodné. Buď se přitulí a on pookřeje, nebo nepřitulí. Nakonec myslím, si že je dobře, když lidé i díky terapii, jsou v takové formě, že jsou schopni nejen rozeznávat spouštěče, ale i postupně navazovat vztahy.
Navazovat vztahy, učit se žít ve vztahu, postupně opouštět svoje sobectví, umět ocenit péči a snahu druhého člověka, nejen slovy, ale i skutky. Skutky, které lidem kolem nich dají naději, že jsou opravdu ochotní spolupracovat. Z toho důvodu pořád tolik trvám na pravidlech. Pravidla poskytují jistotu všem zúčastněným. Závislým samotným i jejich okolí. Závislý, který dodržuje svá pravidla bezpečnosti má čas na lásku, zábavu, práci i povinnosti. Zvládne je a zautomatizuje. Podobně jako řidič auta. Hlídá si prostor před sebou za sebou a přiměřeně používá brzdu a plyn.
Tím, že je bdělý a opatrný, neriskuje, má mnohem vyšší pravděpodobnost, že dojede bezpečně a zdravý domu a bude dělat doma, co ho napadne. Co ho baví. Ovšem zase v rámci pravidel. Závislý jich mnoho nemá, ale ty co má, musí držet, pokud je nedrží, není pravděpodobně abstinujícím závislým, ale zase jen „vožralým hovadem, nebo vypatlaným zlodějským feťákem, případně bezcitným bezohledným hráčem.”
Jako ten mládenec, co jsem o něm psal ze začátku blogu. Pokud zítra v poledne zavolá. Bude chtít pokračovat, pak musí opět absolvovat onu proceduru celou znova. Stanovím mu pravidla, bude je muset přijmout, pokud je nepřijme, bude hledat kličky, pak končí definitivně. Podobně jako končí ten mládenec, co jsem zadal elaborát, který mi měl dodat e-mailem do pátku do půlnoci. Nedodal, poslal mi jakési „tragické vysvětlení,” že nemohl, že pošle druhý den. K dnešnímu dni jsem nic nedostal, ale už mi vlastně nic nemusí posílat. Klidně může fetovat dál a vařit perník.
Takhle události a děje závislých, dost často chodí. Lidé mají obrovská předsevzetí, úžasné plány, akorát ty skutky tomu chybí. Ale i to je projev závislosti. Já vím, že tohle je dost často i u lidí, kteří závislí nejsou, ale u závislých se tohle zdvojnásobuje až ztrojnásobuje. Zrovna včera na ranní komunitě jeden, takový uvědomělý, v psychologii vzdělaný pacient se chlubil, jak už jim to s partnerkou krásně klape, jak si všechno vyříkali. Trošku jsem ho zabrzdil v rozletu, protože až bude rok dodržovat pravidla, rok abstinovat, tak pokud jeho partnerka není enormně naivní, což se nezdá, protože je také podobně vzdělaná, tak ona poleví automaticky ze své ostražitosti a bude mít trochu víc důvěry v jeho slova, protože uvidí jeho skutky.
Skutky jsou nejvíce uklidňující. Tak jako, když mi člověk, který mi zprostředkoval firmu, která dělala zasklení, poslal fakturu k proplacení. Všechny kecy zbledly, před skutečností, že jsem ji promptně zaplatil. Všechny mé blogy, řeči, přednášky, výlevy na komunitě blednou před způsobem života, který žiji. Chodím včas a střízlivý do práce, jsem čistý, umytý, nesmrdím.
Stejně tak chodím včas a střízlivý na skupinu, nejen na skupinu, beru jejich telefony, když mi volají a jsou v maléru, nebo pokud jsem mimo telefon, pak jim zavolám zpět, protože si myslím, že pokud mi volají, mají vážný důvod. Nevolám, že se někde zpozdím. Jednoduše tam jsem na začátek a dávám svojí přítomností klientům najevo, že jejich terapii beru vážně. Pak oni berou vážně mě a vše co říkám. Víc nic dělat nemusím. Howgh, domluvil jsem.