Říkávali jsme u plavby, že cesta končí, když jsme u mámy v peřinách. Takže v peřinách doma jsem byl, i když ne u mámy, ale ve svých a doma a cesta tedy skočila.
Říkávali jsme u plavby, že cesta končí, když jsme u mámy v peřinách. Takže v peřinách doma jsem byl, i když ne u mámy, ale ve svých a doma a cesta tedy skočila. I na konci měla lehce dramatický závěr, protože sice do Amsterodamu jsem dorazil včas a v pořádku, jak slibují naši pacienti v léčebně (ještě předtím slíbí, že dodrží abstinenci), ale z Amsterodamu už to tak skvělé nebylo. Sice jsem letěl z Vancouveru s dvěma mladými Čechy, pokud nespali, povídali jsme, on a ona, prý byli pracovně a dokonce získali kongres pro Prahu. Měl jsem radost, že poznávám lidi, kteří ač mladí, úspěšní a Češi. Jenže letadlo co nás mělo vzít do Prahy mělo poruchu. Napřed nám slibovali deset minut, potom chvíli mlčeli a nakonec se celé zdržení protáhlo na čtyři hodiny. Bylo vidět jak mechanici opravují podvozek. Takže místo v 16 hodin jsme dorazil ve 20 hodin. Markéta měla …..