Docela mě těší, že se lidé vyjadřují k mým blogům. Tedy někteří. Některé zde nemusím, ale to je jiná historka. Rád bych se zastavil u toho co říkala ve svém komentáři K.
Docela mě těší, že se lidé vyjadřují k mým blogům. Tedy někteří. Některé zde nemusím, ale to je jiná historka. Rád bych se zastavil u toho co říkala ve svém komentáři K. Možná se jmenuje Kamila, možná jinak. Co se Cikánů týče. Tak ty jsme nepřijali, ale rovnou donutili aby s námi žili. Takže bych se tak moc s tím přijetím nechlubil. I přesto, že je to výsledek komunistické politiky chování k občanů a jiným lidem. Prostě jim vzali koně, maringotky a museli milí Cikáni zůstat na místě. Chovali se jak jak uměli a umí. Tam kde je nikdo nenutil aby žili podle našich představ se buď do společnosti integrovali, nebo si zachovali svůj způsob života. Pouze změnili dopravní prostředky. Viděl jsem je ve Francii i ve Španělsku. Další důvod pro konzervatismus. Měnit pomalu a starat se aby to opravdu nenapáchálo víc škod jak užitku.
Chápu, že mě mnozí nemusí, když jistému svobodnému, legálnímu podnikání v mimobankovní oblasti říkám: Lichva. Konečně s obětmi téhle lichvy se setkávám dnes a denně. Stejně jako když svobodnému podnikání v oblasti zábavy tedy říkám společenská zlodějna. Na mysli mám kasína, herny. Pokud se dá společnost přesvědčit kýmkoliv, že jde o regulerní podnikání a zábavu, pak Bůh nám pomáhej. Nebudeme se stačit divit. Legální lichva, legální hazard se nestanou mravnými jen proto, že se najde dostatečně silná skupina těch, kterým vyhovuje tento způsob
podnikání. Krádež se jaksi nestane mravnou i když je takzvaně legální.
Jestliže na tohle rezignujeme, jako jsme už rezignovali jako společnost na jiné hodnoty, pak máme jen co jsme chtěli. Podplacené politiky, soudce, státní zástupce, lehce ovlivnitelné ministry a hloupé poslance. Ale nějak ještě pořád nepozoruji, že by většina společnosti rezignovala na hodnoty Desatera. To jen křiklouni s rádoby asertivním chováním a povýšeneckým úsměvem vystupují jako intelektuálové, kteří vždy umí vysvětlit těm druhým jak to opravdu je. Většinou čas a skutky ukáží, že zbyly prázdná slova a jinak nic. Z tolerance nemravnosti se stává problém, protože nikdo si není ničím jistý. Ani zákonem, ani životem, ani majetkem. Prostě ničím.
Klidně rezignujme na hodnotu rodiny, klidně rezignujme na život bez zbytečných dluhů. Ano úvěr je obchod o tom není sporu. Jenže musí to být právě jen a jen obchod za pevně stanovených pravidel státu. Něco za něco, výhodnost pro oba. Pokud rezignujeme na nízkou a obtížnou dostupnost drog, hazardních her, pak máme jen co jsme chtěli. Chudobu těch, kteří mají dispozici, která by se totiž v případě nízké dostupnosti vůbec neprojevila, nebo rozhodně ne v takové míře a formě jaká je dnes. Svoboda je jedním z nejdůležitějších atributů jaké znám. Ale svoboda spojená s kázní a pravidly. Což mnohým nevyhovuje. Nelze pak v takovém případě legálně,/i> okrádat ty druhé.
Jsou osvědčená základní pravidla lidského soužití. Osvědčená tisíciletím. Jak se ukazuje ani sebemodernější přístupy a teorie, jež s nimi nepočítají je prostě nemohou nahradit. To není staromilství, to je zkušenost a poznání. Jestliže chceme lidi nacpat do jednoho kadlubu tolerance a nenecháme jim ani obranné mechanismy, které jim slouží k uhájení vlastního teritoria a takové chování označíme jako rasismus, protože máme jakousi idealistickou představu o soužití a vůbec nepočítáme se zlem některých lidí a hledáme dobro, kde není, nepočítáme s individualitou a zároveň i jistými rodinnými a společenskými zvyky. Pak se dějí věci jaké se dějí.
Jestliže takto argumentujeme, pak se dostaneme do situace, kdy jakýkoliv projev nesouhlasu s chováním druhých se dá snadno označkovat jako nesnášenlivost, netolerance, neochota přijetí druhého člověka. Mimochodem svoboda je také to, že si mohu vybrat s kým se chci stýkat a s kým ne. Koho chci přijmout a koho ne. Svoboda spočívá také v tom, že mohu tomu druhému říci, že s jeho chováním a zvyky nesouhlasím a nelíbí se mi bez toho, že budu dalšími obviňován z rasismu, sexismu, harašeni, nebo puritánství.
Výsledkem, všech těch moderních teorii je zvýšená potřeba terapeutů, kteří řeší potíže těch, jež ztratili díky důvěře v moderní přístupy základní jistoty. Mravnost a hřích se staly slovy, jež pro mnohé nemají význam, a nebo jsou omezující. Jenže i když mravnost je omezující, je zároveň bezpečným chování. Pseudohumanisté, kteří přesvědčují obecenstvo, jak bylo kdysi zvykem říkat, že mají právo na happy end neříkají, že k právu patří povinnost a povinnost je utrpení. Všichni ti snílkové pořád sní o tom, že je možný pokrok do nekonečna. Půjč si na dovolenou a rozšiř si zážitky. Co na tom, že budeš splácet s lichvářským úrokem? Budeš „šťastný”
Humanisté, kteří žádají toleranci pro menšiny zapomínají na skutečnost, že každá tolerance má své hranice, a chtít na druhých aby tolerovali bez hranic, chápali a snášeli je stejně podobné jako když chceme na ženě aby chápala a tolerovala svému muži arogantní hrubiánské chování, které plyne z jeho závislosti na alkoholu. Každá rodina má svá pravidla, výhodná nebo méně výhodná. Každá společnost má svá pravidla, pokud ona pravidla slouží jen k tomu aby měli neomezený prostor manipulanti používající beztrestně podprahové manipulační metody, pak je to společnost řítící se do záhuby. V tom je onen problém. Na začátku snílkové, kteří používají manipulační metody k ovlivnění veřejnosti, k získání moci na druhými, tím že je přesvědčí o výhodnosti svých idealistických představ. Právo na štěstí, právo na úspěch, právo na bezobtížný život. Právo ano, ale otázkou je jestli to jde snadno a bez bolesti a námahy.
Emancipace a sexuální revoluce přinesla prý mnoho svobod ženám. V jistém smyslu ano, ale přinesla více štěstí jejich dětem? Tot otázka? Přinesla více snášenlivosti, tolerance v partnerském životě.? Pochybuji. Je někdy nepříjemné se přinutit s někým snášet, ale z dlouhodobého hlediska je to výhodnější chování, než okamžité řešení v podobě rozvodu a rozchodu.
Život na dluh přináší jistou míru pohodlí po určitý čas. Přináší i více klidu, více odpovědnosti? Problém je právě v tom jestli to vše co s e vydává z a štěstí, přináší to co slibuje. Hygiena přinesla snížení dětské úmrtnosti, přinesla delší průměrný věk. Přinesla i větší odolnost a imunitu? Pokud je nadměrná, pak není výhodná. Dostupné půjčky na cokoliv poskytne okamžité uspokojení kohokoliv. Je skutečně okamžité uspokojení čehokoliv pro člověka jako takového tak výhodné? Čínští císaři údajně byli ničeni tím, že se jim plnila všechná možná přání. Nic nezůstalo neuspokojeno a oni umírali totálně zdevastovaní.
Takový výsledek se nám tak trochu rýsuje globálně, jak jsme si zvykli říkat. Snažíme se zabránit krachu, který může očistit, protože krach a krize poskytuje očistné mechanismy, které za pomoci malých kroků ukazují, že nic není bez námahy a pohoda je jen někdy. Málokdy. Jinak většinou dřina, krev, pot a slzy. A nelze se tomu vyhnout přes veškerý výsměch všem těm pravidlům platícím po tisíciletí.
Nakonec jedno z těch vysmívaných leč platných.
V potu tváře chléb svůj dobývat budeš!