V mém světě…

Byla jednou zajímavá debata na konci skupiny.

Byla jednou zajímavá debata na konci skupiny. Klientka, ač už nemladá, přesto v oblasti vztahů lehce dětinská, na dotaz jedné členky: „A to mu neřekneš aby ti pomohl, nepožádáš ho aby ti byl prospěšný?” Odpověděla. „To si musí zasloužit aby mi mohl být užitečný.” O co šlo? Vlastně jen o to, že jedna dáma, se stěhuje, zároveň chce jednoho chlapa, který ji má rád, ale bojí se jejích nároků na vztah. V citové oblasti, nikoliv materiální. Jestli oprávněně, či ne, není v tuhle chvíli důležité. Ona chce na něm, aby se ji nebál, aby akceptoval její pohled na vztah a pokud tak nedělá, trestá ho. Třeba tím, že ho nepožádá o pomoc a nedovolí mu aby ji jakkoliv pomohl. Hrají hru na pronásledování. Jednu chvíli pronásleduje jeho ona, pak zas on ji a střídají se v těch rolích pronásledovatele a pronásledovaného.

Poslouchal jsem a mírně řečeno, ač tohle nemívám na skupině ve zvyku, se bavil. Odvolávala se při své odpovědi, spolučlence skupiny na mé postoje kdy jsem vysvětloval, že pokud chci aby se ten druhý zamyslel, pak mohu použít metodu mlčení, nic nechtění. Jenže většinou tohle používám v případě kdy chci vztah ukončit, Jen málokdy, když ho chci nastartovat. Nic na nikom nechtít je velmi drsná metoda, která má tomu druhému jasně ukázat, že je vlastně nahraditelný. Při použití této metody je nutné odlišit situace, kdy záleží na tom, kdo s kým se rozchází, kde ukončuje vztah, kdo je odpůrcem ukončení vztahu, kdo navrhovatelem ukončení vztahu. Případně, kdo se vzdaluje, kdo přibližuje.

Uváděl jsem ve své knize „Svobodní v bolesti” příklad, kdy klientka, nic na svém muži nechtěla, mlčela, nevyšetřovala jeho nevěry a nakonec se odstěhovala. Činila tohle všechno z toho důvodu, že si vlastně chtěla zachovat vlastní hrdost, nechtěla se sama před sebou zesměšňovat, ztrapňovat, aby nakonec díky tomuhle chování zjistila, že manžel sám se rozhodl, která žena má pro něj cenu a přišel se žádostí o smír.

V jiném případě jsem uváděl, že jsem odmítl jakoukoliv pomoc od ženy, která mě opustila, nic jsem od ní nežádal a nežádám a to jen z toho důvodu, abych skutečně zabránil nechat se jakkoliv zavázat prokázanou laskavostí, případně možnému pokusu o obnovení vztahu. Vztah ukončila ona a já se rozhodl, že prostě předejdu jakémukoliv usmiřování, nabídek „přátelství„ aby bylo jasné, že pro mne ten vztah ztratil cenu. Všechno, cokoliv „pro mne udělá” vnímám jako pokus o jistý závazek své osoby z její strany.

Nechci jí být zavázán, nechci ji nic dlužit. Což pro onu ženu je nepochybně velmi emočně těžké přijmout. Rozhodnutí jedné strany o odmítnutí jakékoliv pomoci, jakékoliv laskavosti je velmi těžké přijmout pro toho, kdo sice opouští, ale vědomí toho, že je tím druhým milován, žádoucí, hraje v životě toho člověka nemalou roli. Takže ono rozhodnutí, nic na onom opouštějícím nechtít, vždy velmi tvrdě zasáhne. Rozhodneme-li se k němu v tomto případě, zřejmě je na místě. Ač se může zdát velmi tvrdé a někdy i nesmyslné. Zde je efektivní.

V případě oné klientky pokud její partner má zájem o vztah, ona má zájem o vztah, je chování „Nic na tobě nechci, a abys mi mohl být prospěšný, musíš si to zasloužit,” velmi kontraproduktivní. Stává se ta žena nesrozumitelnou. A chová se tak, že ji její chování nepřinese očekávaný efekt. Pouze bude vyvolávat nejistotu v muži, o kterého stojí a vlastně chce na něm aby on projevoval zájem, který ona bude posuzovat zda je dostatečný, či nikoliv. Někdy na mě působí takové chování u žen jako pokus o naprosté podrobení muže. Většinou se tak chovají ženy, které si nejsou jisté svým postavením.

Už dávno lidé vědí, že když dva dělají totéž, není to vždy totéž. Na dvou uvedených příkladech se jasně ukázalo, že tam kde mé chování je zcela nemanipulativní, protože od druhého člověka vlastně nic nevyžaduje, pouze jen sděluje „nic od tebe nechci, protože ti nechci být ničím zavázán.” Druhé zdánlivě stejné je manipulativní. Manipulativní z toho důvodu, že říká: „Musíš se snažit mě přesvědčit, že jsi dostatečně si vědom mé ceny a přistoupit na mé mínění, že je větší než ta tvoje. Proto se musíš snažit si zasloužit pro mne něco udělat. Co pro mne uděláš, není laskavost z tvé strany vůči mě, ale odměna pro tebe, kterou ti povolím.

Být v pozici toho, který si musí zasloužit možnost prokazovat laskavost, a podle toho je posuzován je z mého hlediska velmi ponižující postavení, do kterého jsem se v životě nechtěl dostat a nevzpomínám si, že bych se do něj kdy dostal. Zdánlivě, tahle pozice je běžná, ale podle emočního prožívání klientů, velmi nepohodlná. Manipulace typu: „aby sis zasloužil tuhle laskavost z mé strany, budeš se muset snažit až doby, kdy řeknu dost,” je zároveň projev veliké pýchy.

Být na místě své klientky, patrně bych požádal onoho muže o pomoc. Žádost o pomoc v tomto případě může být z jeho strany vnímán jako skrytý kompliment poskytnutý jí jemu. Ona tím dává najevo, že on je schopen onu pomoc poskytnout. Pokud odmítne, bude mít jasnou informaci, že nemá zájem o klientu jako partnerku pro život, ale jen například jako o zdroj sexuálního potěšení. Pochopitelně, pokud mě má partnerka o pomoc nepožádá, pak mi dává najevo, že mě nepovažuje za dost schopného. Slova o tom, že nechce obtěžovat, že si není jistá tím, že bych ji vyhověl asi nebudu vnímat nijak kladně.

Ostatně tuhle zkušenost ji potvrdil další klient, který ji poskytl svou zkušenost ze stavby domu, kdy vlastně vše sám udělal, nedal své ženě žádný prostor se podílet na čemkoliv co se týkalo třeba materiálu, administrativy a ona jeho snahu ji uchránit potíží vnímala jako podceňování. Opět není zde důležité zkoumat jak psychicky stabilní nebo labilní ona manželka je, důležité je, že ona se cítila na okraji a jako ta, na jejímž mínění pranic nezáleží. Měl dost práce aby urovnal tuhle roztržku a musel se velmi snažit, pokud chtěl udržet vztah aby ji ujistil o její ceně pro něj samotného.

Nakonec, pokud dám najevo komukoliv, že o jeho pomoc nestojí, že nic od něj nechci, nic od něj nepotřebuji, o nic jej nežádám a cokoliv mi nabídne, bez váhání odmítnu, dávám mu zároveň jasnou informaci o svém postoji vůči němu. Jinými slovy mu říkám. „V mém světě už pro tebe není místo.”