Měl jsem víc než náročnou sobotu a díky tomu jsem se probudil v neděli až v poledne.
Měl jsem víc než náročnou sobotu a díky tomu jsem se probudil v neděli až v poledne. Už večer, když jsem se pokusil sledovat nějaký naučný program v TV jsem usínal a má láska mě přesvědčila, že je lepší si jít lehnout. Poslechl jsem ji. Byl jsem mimo jiné v sobotu odpoledne přednášet na PPF, předtím jsem měl s klienty cvičení proti bolestem v zádech. Týden byl docela pracovně náročný, takže jsem toho měl docela dost už za celý týden. Ale vyspal jsem se a cítím se o mnoho lépe. Jak bude příležitost, vezmu si některý pátek dovolenou.
Přednáška na fakultě myslím dopadla dobře, jedna krásná paní mi dokonce zcela přímočaře řekla: „Líbíte se mi!” Musel jsem ji po pravdě říci, že i ona se mi líbí, pak ovšem na mě chtěla nějakou pomoc pro svého známého, který prý nehorázně chlastá. Tím se kouzlo pokazilo. Ale dal jsem ji vizitku aby mi gentleman mohl, když tak zavolat. Zkoušela tam na mě jedna dáma, že četla nějaké statistiky, podle nichž prý lidé, co jsou závislí na alkoholu, mohou po čase bezpečně, pokud řádně absolvují terapii, pít mírným způsobem alkohol.
Nebral jsem ji její statistiky, pouze jsem vyjádřil pochybnost. Inu, už slýchám tuhle historku pár let a má zkušenost proti tomu hovoří zcela jasně. Nakonec, teď se objevili opět na pavilonu další dva, po několika letech abstinence, co uvěřili tomu mýtu, že to opravdu jde. Přesvědčili se na vlastním osudu, že nejde. A jsou na tom mnohem hůře, než kdy byli. „Užili si, co hrdlo ráčí.” Doslova. Teď dumají jak dál? Co tedy jim projde, a co nikoliv. Podobné těm historkám o lécích, co snižují chuť na alkohol a tak odstraní závislost. Inu, chce-li někdo podporovat farmaceutický průmysl, proč ne. Možná ty léky nemají ani nějaké vedlejší negativní účinky. Možná, ale jinak jak se zdá, moc nepomáhají.
Jak jsem měl náročný týden, včetně soboty, tak jsem měl den sváteční v neděli. Nedělal jsem téměř nic. Skoro jsem si připadal jak o židovském Šábesu. Šábes je docela perfektně zorganizovaný a Hospodin svým ovečkám zcela jasně říká, co smějí, co nesmějí. Myslím, že kdybych byl Žid, asi bych pro tu chvíli došel milosti v očích Hospodina. Tedy myslím jen za to flákání. Ale ono je skutečně důležité si odpočinout, aby člověk pak v týdnu mohl pracovat naplno. Naštěstí, na rozdíl od jiných necítím pocit viny, když odpočívám a necítím se nijak nedokonalý, když zaujmu polohu v leže, čtu třeba dvě hodiny, pak mi vypadne knížka z ruky a dvě hodiny se prospím.
Odpoledne se mi zdají většinou příjemné sny, které si nijak nevykládám, zdají li se mi sny, pak se cítím dobře odpočinutý a vyspalý. On skutečně spánek beze snů, nepřináší takovou úlevu, jako ze sny. V tom romanopisci nekecají, když píší, že dotyčný/á spali spánkem beze snů, který jim takovou úlevu po těžkých zážitcích nepřinesl. Já zastávám teorii, že sny čistí psychiku, odchází s nimi mnohé nepříjemné napětí, občas člověku o něm samém něco prozradí. Ale zas tolik se tím nezabývám. Vlastně přestal jsem je zkoumat v ten čas, kdy jsem přestal usilovat o dokonalost. Nějak jsem se přestal zas tolik zkoumat a začal jsem se spíš zajímat, jak se cítím, jestli nedělám něco, co by mi nesedělo, nebo mě vyvádělo z míry.
On, když člověk přestane dělat obzvlášť nějak velké prasárny, tak zjistí, že sice není až tak dokonalý, ale jinak to jde. Pobavila mě jedna historka z Talmudu, kde se popisuje jak zbožní rabíni Rav a Nachman si libovali jednodenním manželství, kdy po konzumaci manželství, což je lepší slovo pro soulož, pak následoval rozvod a finanční narovnání. Inu, ten příkaz: „Nesesmilníš!” Nelze jen lehko obejít. Zdá se, že měli dost rozumu, aby vše bylo legální a nebylo to proti Hospodinu. Jo jo, Židé, ti vždy vědí jak s Pánem Bohem udělat kšeft. Nakonec, dlouho měli i mnohoženství.
Je docela poučné si číst, co všechno takový Žid smí a nesmí, nevím jestli bych dokázal tolik pravidel dodržovat. Mají jich 613. Pravda, některé už jsou mimo praxi, protože se týkají Chrámu, který už dva tisíce let je zbořen, ale i tak. Co jíst, co nejíst, kdy spát se svokjí ženou, kdy s ní zásadně nespat. Kolik toho smějí ujít o Šábesu a jiné a jiné. Pravidla jsou dobrá, jen nevím jestli bych si jich tolik dokázal zapamatovat, natož je dodržovat. Tohle všechno jsem se dočetl v moudrých knihách, které si čtu, abych alespoň malinko porozuměl židovskému způsobu myšlení a způsobu života. Jak je vidět, Židé jsou lidé praktičtí, umí spojit víru a duchovno se životem.
Zjišťuji, že tomu Vyvolenému lidu, není nic lidského cizí a zároveň jejich duchovní založení, mystika, víra jsou takové hloubky, že skutečně málo znalý jako já, jen těžko dohlédne někam dál než pár centimetrů pod povrch. Čím víc čtu knihy židovských autorů, čím víc čtu výroky moudrých rabínů, čím víc čtu Toru, tedy Starý Zákon, tím víc jsem fascinován. Tohle by mi mohlo vydržet dost dlouho. Vůbec se nedivím, že většina hlupáků je nemá ráda, protože je zcela nechápou a většina chytrých lidí se vedle jejich mudrců cítí trošku vzadu. Oni jsou skutečně praktičtí, všechno mají řádně a důkladně prostudováno, promyšleno, že jsem zatím nenašel s moudrostí jejich rabínů srovnání. I o Ježíši Kristu mluví jako rabim a líbilo se mi označení svatého Pavla „Rabbi z Tarsu.”
Křesťanství vzniklo v Izraeli. Když čtu Nový Zákon a srovnávám ho s těmi výroky rabínů, uvědomuji si tu podobnost myšlení, argumentace evangelistů a apoštolů. Kristus byl rodem Žid, splňoval všechny pravidla halachy. Docela chápu, že mají problém ho uznat Židé jako Mesiáše. Pro mne Mesiáš je, ale nijak mi nebrání se u Židů něčemu přiučit. Mají toho hodně, co se dá na nich obdivovat a odkoukat od nich.. Nakonec, když jsem viděl, co udělali z pouště, kterou většinou země Zaslíbená byla, tak musím před nimi jen smekat. Doufám, že vydrží, protože pokud by nevydrželi, pak újmu největší pocítí ti, co by je vyhnali.