Umění neosvědčit se

Tak jsem se včera vybavoval na Skype s jednou svou známou. Skype nemám dlouho. Bránil jsem se mu a vlastně, tak trošku jsem němu byl nedůvěřivý. Nedůvěřivý protože jsem s ním neuměl zacházet.

Tak jsem se včera vybavoval na Skype s jednou svou známou. Skype nemám dlouho. Bránil jsem se mu a vlastně, tak trošku jsem němu byl nedůvěřivý. Nedůvěřivý protože jsem s ním neuměl zacházet. Nakonec jsem si jej nainstaloval. Jako vždy zjistil jsem že ovládání je pro blbce. Ale proč mluvím o své známe a Skype. Stěžovala si mi, že je odkázaná na své děti co se PC týče. Dělal jsem tak trochu machra a chytrostí jsem oplýval jak poslanec parlamentu ČR. Jakmile jsem se odpojil a dochytračil, uvědomil jsem že to není tak dlouho, co jsem loudil na Markétě, aby mě naučila používat bittorrent při stahování. Nějak z toho tehdy sešlo. A vlastně jsem si vzpomněl že jsem si tehdy říkal, že se tenhle způsob naučím ovládat. Konečně onehdy jsem narazil na muziku, kterou bych si rád stáhl a nemohl jsem protože byla přesně jen ke stažení torrent.

Neměl jsem čas tehdy studovat použití, ale dnes v noci jsem si pročetl co to asi je, jak to funguje a nakonec zjistil, že stačí, pokud používám ktorrent, jež je součástí Slackwaru i Debianu zda i BSD nevím. (v BSD to vyzkouším ráno až se probudím) Že je to docela triviální záležitost. Samosebou jsem na Googlu objevil několik návodů jak si ho pěkně nastavit, ale tím se také budu zabývat až dopoledne, případně odpoledne, až se vrátím z knihovny. Dnes se ještě celý den flákám a po návratu ze vsi se budu se věnovat této bohulibé činnosti.

Proč to vlastně píši. Uvědomil jsem si jak jen vlastně taková nechuť k opuštění zaběhlého způsobu stahování a vyzkoušení si něčeho odlišného, záměrně neříkám lepšího, protože to ještě nevím. Tak ta nechuť někdy člověka brzdí v chuti to vyzkoušet. Vlastně mě brzdila obava, že pokud na to nepřijdu a budu muset vyzvídat jak na to, budu se cítit sám před sebou za vola. Což je problém mnohých starších lidí, kteří se raději nic neučí nového a bud jen pohrdavě hovoří o PC jako o něčem „co vyplavil příliv.” A nebo skromně tvrdí, že na to nemají buňky. Kecají, obě sorty staříků nechtějí zkoušet, učit se. Bojí se pocitu, že že se zjistí, že jsou hloupější než jejich děti. Na pocit se neumírá.

Ono mi to, ale zas až tak lehko nešlo. Vlastně celý onen princip jsem více pochopil až po nalezení prostinkého parametru, který se dopíše.

ktorrent file.torrent

A pak už to jede. Jak to začlo stahovat už jsem věděl, že mám vyhráno. Zbytek se doučím postupně. Jo jo. Malé věci vážně rozhodují o světě. Stejně tak se Skype. Napřed jsem zjistil jak se volá, pak chatuje, rozradostnila mě skutečnost, že jsem i přišel na to jak přidat fotku do infa. Což mi připomíná, že budu muset ještě vymyslet jestli se dá přidat obrázek do pidginu. Nějaký prostý. Má dcera Katka má v ICQ příšerný obrázek kačera, který se mi nesmírně líbí. Taky bych si chtěl dát něco příšerného do Pidginu. Aby ti, co mi píší, věděli zač je toho loket. Pro woknaře. Pidgin je něco jako ICQ, ale jinak vypadá a má malinko jiné ovládání a používá se v Unixových a Linuxových systémech. Na Abíčku samosebou všichni vědí o co jde.

Takže jsem trochu pochopil princip bittorent, k čemu může sloužit a zase jsem o něco chytřejší. Použil jsem funkční metodu malých kroků, kombinovanou s paradoxní intencí, jež by se dala překrásně vyjádřit údajně anglickým příslovím: „ Pokud se bojíš těžké práce, vykonej ji.” To jest, když se něčeho bojíš, představ si jak v tom selžeš, za jakého vola budeš před těmi druhými, uvědom si že jsi pitomec, který se nikdy za žádných okolností nedokáže naučit zcela triviální věci.” A pokud si to člověk skutečně představí, promyslí celou situaci. Nakonec se jí zasměje, protože pochopí, že co se naučili ti druzí se naučí i on. Pak má vyhráno. Smích jej osvobodí. Tedy když té představě a následném smíchu věnuje minimálně tolik úsilí, jako když se se udržuje ve svém rozhodnutí setrvat ve své neschopnosti.

Je mi zcela jasné, že moji čtenáři mimo Abíčko mi zase řeknou. „Ty tvý věci o počítačích přeskakuju, ty ani nedočtu.” „No tak je nečtěte.” Jim říkám. Pak se ani nedozvíte, že i když nejsem nijak zvlášť nadaný na exaktní vedy, přeci jen při úplně malém úsilí mi ten Linux a Unix slouží. A vlastně apeluji na všechnu ty co doma administrují počítače a jejich rodiče, manželky, milenky, sestry a já nevím kdo ještě, na ně spoléhají, aby je v tom nechali. Jen jim prospějete, když si budou namáhat mozkové buňky. Zlepší se jim paměť, s pamětí psychika a s tím somatický stav a když na něco přijdou sami a oni určitě přijdou, tak se jim zvedne sebevědomí a u některých přijde i rozhodnutí to těm „cucákům ukázat.”

Sice hrozí, že budou oni i vy nějaký čas bez PC, ale vhodně zálohovaná data by mohla ledacos zachránit. Nouze naučila Dalibora housti. No já vím, utopie. Ale neškodilo by jim trochu dřiny. Vážně ne. To je právě to co mě pobavilo a zároveň i trochu namíchlo na té mé známé. Jak mi vypráví, jak se bojí techniky a vzápětí přizná, že když ji nic jiného nezbude, tak si většinou nakonec nějak poradí. To když jsou děti daleko a ona chce aspoň na internet, tak i odpojený,(který jinak musí vkládat její synové,) vypadlý kabel a jiné další věci svede. A jak dává pozor a čte co kde píšou aby něco nevyvedla.i A tuhle zkušenost mám i z jednou svou kolegyní, která je podobný typ. Když není nikdo v dosahu, tak nakonec na ledacos přijde. Pokud je v dosahu syn, tak se stará syn. Tak báječně ovládá schopnost neosvědčit se.

Dostal jsem Vistu. Samosebou nelegální. Tedy prý legální, ale jen na třicet dní. Nainstaloval jsem ji, prohlédl, nechal na disku dvě hodiny a zase ji dal pryč. Naštěstí zrovna vyšlo NetBSD 4 a tedy tím pádem můj žal po Vistě odplynul. Jediné co mě na ni zaujalo, ta barevnost. Víc k tomu nemám. Instalace byla snadná. To je také nutné uznat. A tím bych asi uzavřel kapitolu Vista. NetBSD 4 mě zaujalo víc. Už z toho důvodu, že mi na rozdíl od předchozích verzí na nich funguje má stará televizní karta, má to mnoho aplikací, které jsou využitelné pro běžného uživatele a musím říci, že tak snadnou instalaci jako je NetBSD je málokteré linuxové distro. Jenže to říkám už dlouho. Asi se opakuji. Ale jsem s ním spokojený. Pro běžného uživatele k používání na desktop si myslím vyhovuje. Minimálně jako Linux. Tedy aspoň mě se zdá. Tak a zazvonil zvonec a blogu je konec.