Milá whisteblower, Danielo, mery, Zuzanko Hraškovie, či jak se ještě nazýváš, v těch debatách, které se pokoušíš vést na mém webu. A nejen zde.
Milá whisteblower, Danielo, mery, Zuzanko Hraškovie, či jak se ještě nazýváš, v těch debatách, které se pokoušíš vést na mém webu. A nejen zde. Děkuji ti za provokaci, neb si vyprovokovala několik mých přátel pouze k tomu aby řekli svůj pozitivní názor k mé osobě. V klidu jsem tě dost dlouho nechal, protože dost dlouho tvé „provokativní” málo originální komentáře, plné skrytých urážek umožnilo diskusi těch, kteří mají co říci k tématu. Praktikuji metodu, Málo mluv, více čekej a ve vhodný čas na vhodném místě udělej, co je třeba.
Oni mají za to, že jsem pro ně udělal něco, co jinde nedostali. Většina z nich už je se mnou jen v tomhle kontaktu, nejsou mi nic dlužni. Oni to vědí. Stejně jako to vím já. Svou terapii si zaplatili, přesto mají pocit, že se vyplatí být se mnou v kontaktu.
Dostávám díky jejich laskavosti něco, co rozhodně nebylo mým cílem získat. Mým cílem jim bylo prospět, protože jen tak si mohu říci o peníze za práci. To ostatní lidé dávají, nikoliv, že jsou zmanipulovaní a nemohou se odtrhnout, ale protože přetrvává něco z té blízkosti, kterou každý terapeutický vztah přináší.
Už mají svoje rodiny, svoje povolání, umí obstát v životě, mnozí toho vědí v jistých oblastech víc než já. Leč přesto vzpomínají v dobrém na čas, kdy jsme setkávali v tom kruhu, který je součástí terapeutické skupiny. Nebo tváří v tvář při individuálním rozhovoru.
Tvé plané vychloubání o přečtených knihách,i citace z nich na důkaz o tvé erudici tvé upozorňování na mou malou erudici, tvé pokusy mi podstrčit tvrzení a výroky, které jsem nikdy neřekl a pokus mě vyprovokovat k tomu abych se vyjadřoval k práci terapeutů mě pobavilo. Jako ostatně vždy. Zde i na abíčku. Je mi tě líto, jak ve své samotě hledáš alespoň nějaký lidský kontakt.
Pokoušíš se mě kontaktovat, dehonestovat, zde, na Abíčku, na webu české televize. Tím sloužíš k obveselení různému druhu lidí, včetně pracovníků televize. Pokoušíš se o kontakt s různými lidmi, kterým dáváš najevo svou vzdělanost a vlastně si neuvědomuješ, jak malou sociální dovednost svým chováním prokazuješ. Podobně jako to dělá ten komentující, co se podepisuje F.V.
Ovšem ten na rozdíl od tebe, nikoho nenapadá, nepokouší se urážet a je zřejmě docela rád, že má kam chodit. Kde má alespoň pocit, že ho někdo poslouchá.
Vždy, když máš pocit, že už vítězíš, že mi něco „nedochází” odkopeš se. V ten okamžik přicházíš o to nejsladší. O možnost mi dál sdělovat své „pravdivé” mínění. Chápu, že je ti lhostejné, že používáš k tomu cizí jména, jména skutečných lidí, kteří mají, nebo měli ke mě blízko. Tak strašlivě se mě snažíš ponížit, až nakonec strašlivě ponižuješ sebe sama svou svou snahou. Dáváš mi tolik důležitosti ve svém životě, že to vypadá, že pro tebe neexistuje jiný důležitý člověk.
Všimni se jednoho. Vždy mě baví ona komunikace s tebou jen čas. Pak se klidně vzdálím, na půl roku a více se na tebe zapomenu a ty se stejně přihlásíš, aby si mi potvrdila, mou domněnku, že není pro tebe důležitější člověk než je Jílek. Jsem pro tebe důležitý, leč ty pro mne ne. Bohužel pro tebe.
Na Abíčku mají z tebe legraci, neberou tě vážně, já tě také neberu vážně a pochybuji, že tě berou vážně ve škole, kde údajně učíš. Zajímalo by mě, kolik kolegyň se už těší na čas, kdy půjdeš do důchodu. způsob jakým se snažíš mou pozornost získat, ti přinese jen jedno. Mé opětovné dlouhé mlčení vůči tobě. Tak si ho užij. Jan Jílek.
PS: a nepočítej, že dovolím jakoukoliv tvou diskusi pod tímhle blogem, ať ji povedeš pod libovolným nickem. Ano, smažu tě a nechám jen případné komentáře jiných.
Jinak všem mým kamarádům, známým i neznámým čtenářům bývalým i současným klientům, všechno nejlepší v Novém roce. Bůh vás natřes a váš anděl strážný ať vás opatruje. 🙂