Ona asi netuší, že mě sólo nesluší

…ona asi netuší, že mě sólo nesluší,
a že bez ní se tu hloupě pletu,
chyťte tu Babetu, ať je tu se mnou…

…ona asi netuší, že mě sólo nesluší,
a že bez ní se tu hloupě pletu,
chyťte tu Babetu, ať je tu se mnou…

Dopadlo to všechno bezvadně. Krásná blondýnka ve věku dvaceti let na mě čekala ve Vodičkový ulici. Přišla, nastavila tvář k polibku a smála se. taky jsem se smál. Má dcera přišla a moc ji to slušelo. Šli jsme do pizzerie Colloseum, seděli jsme spolu, dali si oběd a povídali. Docela nám to spolu šlo, na to že jsme se viděli poprvé. Pak pro nás přijela Rita, protože Babeta souhlasila s tím, že mě půjde navštívit. Bylo dobře, že Rita byla s námi, lépe se udržovala řeč. Doma jsem Babetě ukázal fotografie svých rodičů, jejich sourozenců, povyprávěl ji pár rodinných legend a pak jsem si jen tak povídali, co jsme během těch dvaceti let kdo dělal.

Řeč plynula jako kdyby se vůbec nic nikdy nestalo. Bylo a je mi líto toho dvacetiletého odloučení, ale necítil jsem vztek na svou bývalou ženu, necítil a necítím. Sice to byla její práce, ale nakonec vše dobře dopadlo. Jsem rád, že mě dcera našla jako úspěšného muže, který ji má co nabídnou, nemusí přemýšlet o tom jako jiné děti, které v takových případech najdou otce bud v debaklu nebo zahořklé. Jsem rád, že jsem ji mohl darovat knihy, které jsem napsal, knihy krásně graficky vyvedené, takže vlastně i moji sponzoři, kteří přispěli na to aby ty knihy vypadaly jak vypadají mají podíl na radosti moji i mé dcery. Jsem rád, že jsem ji mohl ukázat i to co jsem natočil ve spolupráci ČT. Rodina její matky byla vždy hodně umělecky zaměřena, takže když jsem ji prozradil, že jsem spoluautor seriálu „Ze závislosti do nezávislosti” měla radost. Nakonec i ona fušuje do uměleckého ranku. Je tanečnice.

Tak jedna z nejhezčích sobot v mém životě. Zase bude všední den, ale každý člověk i já potřebuje zažít zázrak. Dočkat se a vědět, že zázraky se dějí. Tohle považuji za zázrak. Ještě začátkem týdne mě ani nenapadlo, že má nejmladší dcera u mne stráví odpoledne a nakonec se dozvím, že i její máma měla radost z toho setkání. Sice její pozdní prozření, leč lepší pozdní, než žádné.