Sdílel jsem na FB textík, který říká: „It’s not happy
Sdílel jsem na FB textík, který říká: „It’s not happy
holidays — It’s merry christmas.” Což asi volně přeloženo
znamená: „Žádné štastné svátky, či dovolená, nebo volno, ale hezké-veselé
Vánoce.” Angličtináři mne mohou kritizovat za překlad.
Pak jsem si přečetl text Zuzany Beohmové v Respektu,
t kde se vyznává ze své nechuti
k Vánocům. Dopis z New Yorku
Znám docela dost lidí, kteří mají nechuť k Vánocům,
protože je unavuje shánění, návaly, nebo jsou jiného
vyznání. Přiznám se, že neznám, nebo si nějak nevybavuji žádné
buddhistické, muslimské svátky, případně mám jistou potuchu o
židovských svátcích.
Nepovažuji to za žádnou svou zvláštní nedostatečnost, narodil jsem
se v jiném náboženském a kulturním okruhu. V okruhu, kde Vánoce jsou
z nejrůznějších důvodů státním svátkem, ten náboženský je zřetelně
na prvním místě. Nemyslím si, že je nějak extra korektní, nebo
neurážející, nepřát Veselé Vánoce, nebo hezké Vánoce, nahradit
tohle přání Hezké svátky. Budu-li mít nějakého žida, muslima,
popřeji mu třeba hezkou Chanuku, nebo něco o Ramadánu. Klidně si
zjistím, co a jak a nebudu mít pocit, že je nekorektní vůči mě jako
křesťanovi, přát hezkého to co zrovna slaví.
Nechci vést polemiku, nebo upírat právo komukoliv na to neslavit
Vánoce. Také neslavím Chanuku, Roš ha-šana a jiné. Prostě nejsem
Žid, a přesto, že se o judaismus zajímám, třeba už jen z toho
důvodu, že Ježíš Kristus se narodil jako Žid a v Benedictus, (což je
Zachariášův chvalozpěv,) se
každý den modlíme s Církví modlíme :
Požehnaný Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid a
vzbudil nám mocného Spasitele z rodu Davida, svého služebníka, jak
slíbil od pradávna ústy svých svatých proroků, že nás zachrání od
našich nepřátel a z rukou všech, kdo nás nenávidí…
Zachariáš říká, že ten křesťanský Spasitel se narodil jako Žid,
potomek krále Davida. Přišel aby nás vykoupil a spasil. Z toho
důvodu se zajímám o judaismus, rád si čtu třeba v Talmudu, tedy
alespoň v tom českém od Cohena, kde se dozvídám velmi zajímavé věci,
z jakého důvodu jsou Židé vyvoleným národem, proč jim byla svěřena
Tora? Kdo je z židovského hlediska spravedlivý mezi národy a
další.
Nemám problém Židovi, pokud slaví svůj svátek říci. „Hezké
prožití Chanuky, Roš ha-šana atd.„ Případně si zjistit, jak se
vlastně k takovým svátkům přeje. On slaví svůj svátek, ve svém
náboženství a nemám potřebu být tak korektní, že mu vlastně přeji
jen hezké volno. Tohle vyplývá z mého náboženského přesvědčení, že
náboženské svátky jsou nejen dny volna, ale mají svůj náboženský smysl, pro
toho jednoho každého křesťana, žida, buddhistu, muslima.
Nehodlám být natolik bojovný abych ty lidi přesvědčoval o tom, že
je politicky nekorektní, nechat si přát jejich způsobem, že se musí
smířit s tím, že mě jejich svátky nezajímají. Nebo jim dávat najevo,
že když u to musí být, tak se smíří s tím, že řeknu: „Užij si
to volno.” Pokud mne zajímá, co slaví, pak si myslím, že není
na škodu popřát způsobem v tom náboženství obvyklým. Nakonec, pokud mne
něco skutečně nezajímá, tak mě to ani nedráždí, dokonce nemám
potřebu se k tomu nějak vymezovat.
Jestliže mne například dráždí Ramadán, Chanuka, nebo svátek
nějakého hinduistického světce, místo rozčilování, že mne ty svátky
obtěžují, musím se zeptat, na co mi to klepe v duši, ono
„obtěžování.” Udělám-li to, zjistím pravděpodobně, že
mám s něčím z nějakého důvodu problém. Místo řešení, zastírám svůj
problém požadavkem na jakousi divnou korektnost, aby se mne náhodou
někdo něčím nedotkl.
Neruší mne modlitba Žida, stejně jako mne neruší zpěv k oslavě
Kršny. Nemám žádnou povinnost se s nimi modlit, mohu se vzdálit,
nemusím slavit, to co slavit nechci. Jsem-li menšina žijící ve
většinové společnosti, musím akceptovat jejich zvyky, svátky, tradice
a modlitby. Jestliže to nedělám, vyžaduji-li jejich ohledy na mou
jinou víru, pak je omezuji, vydírám je svou nesnášenlivostí. Mám
svobodu neúčastnit se.
Rozhodně nemá většina žádnou povinnost se přizpůsobovat menšině. Pokud to
dělá, nejedná se o povinnost, ale laskavost z její strany.
Talmud říká:
Odkud vyvozujeme, že dokonce i nežid, který je poslušen Tory je
roveň veleknězi? Ze slov: Budete dbát na moje nařízení a na moje řády. Člověk,
který podle nich bude jednat, bude z nich žít.
Není stanoveno: Toto je zákon kněží nebo levitů nebo Izraele, nýbrž:
zákon lidstva.
Podobně není řečeno: Otevřete brány aby kněží nebo levité mohli
vejít, nýbrž: Otevřete brány aby mohl vejít spravedlivý nežid, který
zachovává věrnost.
Tak jako Tora je pro všechny, nejen pro Izrael, tak i křesťanství
je pro všechny. Nejen pro křesťany. V obou případech stačí aspoň
nepřekážet. Nakonec, modlíme se k jednomu Bohu. Co se prezidenta
Trumpa týče o němž je na konci toho článku zmínka. Chápu, že není
favorit mnohých lidí Korektní člověk se smíří s tím, že nevyhrál
jeho favorit a dá vítězi šanci se osvědčit, nebo znemožnit. Jak říká
jedna modlitba:
Dopřej mi Pane, abych v boji, který jde životem
našel odvahu riskovat.
A mám-li vyhrát, dej aby vše bylo podle práva
a pravda a čest zůstaly přitom vysoko.
Mám-li prohrát, dej abych našel
sílu postavit se u cesty a pozdravit vítěze, až půjde
kolem. Amen
Pro zajímavost jsem našel tohle.
Pokyny
pro svátek Chanuka
2 komentáře
Jo Jano, tobě taky 🙂
Jo Jano, tobě taky 🙂
Krasne svatky tobe i tvym
Krasne svatky tobe i tvym milym.
Jana