Napsal mi milovaný stát. Respektive VZP. Prohlédl jsem třístránkové psaní, výpis z účtu od roku 1993 – 2008 a dočetl jsem se, že jsem dlužný celých 184 Kč.
Napsal mi milovaný stát. Respektive VZP. Prohlédl jsem třístránkové psaní, výpis z účtu od roku 1993 – 2008 a dočetl jsem se, že jsem dlužný celých 184 Kč. Moc se mi líbil ten dodatek, že mi píšou proto abych jim nezůstal dlužný a náhodou nedošlo k promlčení dluhu. Jasně já jsem za 15 let dlužný 184 Kč a to si tedy milovaný stát líbit nedá. Jak by to dopadlo, kdybych náhodou si ten hříšný obnos ponechal? Kam by stát došel? Jenže jak jsem zjistil je to dluh za penále, které jsem měl zaplatit za zpoždění platby za dva měsíce v roce 1993, kdy jsem byl tři měsíce na pěší cestě na Gibraltar a zjistil jsem po návratu, že jsem nezaplatil zdravotní pojištění.
Nemám rád pohledávky, takž jsem tehdy okamžitě těch čtyři sta korun nebo kolik to bylo uhradil. Penále jsem nezaplatil, protože si o něj neřekli. Škoda, že nebylo větší a listů výpisu víc, mohl na mě stát vydělat majlant. Patnáct let mi nic nenapsali a kupodivu mě celá ta legrace nestála aspoň třicet tisíc. Znám pár lidí, kteří měli tohle štěstí, že takhle vylepšili rozpočet VZP potažmo státu. Určitě byli rádi, když nic netuše zjistili, že přispěli na bezdomovce, nemakačenky a jiné pilíře sociálního státu. Několika málo tisíci korunami a navíc je ještě vymáhal spravedlivý exekutor, který si za tu dřinu dá dobře zaplatit. Přispěli na ony spoluobčany, kteří asi nebudou tak pevné pilíře státu. Spíše jsou pilíře státních úředníků, kteří díky dobrodiní bolševicky smýšlejících voličů, kteří volbou bolševické levice pod vedením soudruha Paroubka si užívají našich daní, ze kterých berou své jisté tabulkové platy.
Samozřejmě chápu, že pojišťovna musí mít úředníky, kteří budou zajišťovat chod VZP a jiné státní úřady potřebují úředníky aby zajistili chod státu. Jen mi pořád nejde do hlavy, jak mohli Britové s devíti sty úředníků a 60 000 profesionální armádou ovládat v té době 350 milionovou Indii. Jak to sakra dělali? Desetimilionový stát značky ČR má 900 000 státních nebo polostátních úředníků, kteří berou tabulkové platy a ne malé. A přitom ve zdravotnictví chybí zdravotní sestry a jiný střední personál. A to jen proto, že berou průměrný plat za nadprůměrnou práci a zátěž.Práce, která nezná rozdíl mezi pátkem a svátkem. Pak je to plat spíš podprůměrný. Navíc se ještě na ně zvedají požadavky ohledně vzdělání, že dnes sestra musí mít opravdu vyšší odborné vzdělání aby mohla mít nějakou odbornou kariérní budoucnost.
Jo jo tomu se říká skutečně kvalifikované vedení státu. Jen si tak uvědomuji, že jak Francie, tak Británie mají vysoké školy zaměřené na výchovu právě takovýchto kádrů. Jistě že britské státní zdravotnictví není nic moc a správa už asi taky není co bývala. Zřejmě to bude tím plíživým socialismem Evropou se šířícím. Holt se budeme starat o kdekoho a o ty opravdu potřebné se nepostaráme a místo domácí kvalifikované dobře zaplacené střední zdravotní třídy dovezeme „kvalifikovanou” sílu z Vietnamu, z Rumunska a jiných vyspělých zemí. Uvažuje se o tom. Bohužel. Pak budeme všichni potřební opečováváni snaživou, leč málo rozumějíce sestrou, která se bude divit, proč na ní ječí babka, které nerozumí nebo jen velmi málo. Ono nejde jen o to aby uměla píchat injekce nebo vyměnit prostěradlo, ale aby měl určitý druh empatie, porozumění a vcítění. Musím říct, že jako člověk se zabývající komunikací vím jak je důležité ovládání obou složek komunikace. Jak verbální, tak neverbální.
Ale nebudu se v pátek odpoledne rozčilovat dementními úředníky, kteří ve snaze být moderní zapomenou pro samou snahu o modernost myslet. Politikům nebudu nadávat. Většina z nich se čtyři roky třese strachem o koryto, ke kterému se dostali díky tomu, že ti opravdu schopní, co jsou schopni spravovat firmu a svoje peníze nemají na takové hovadiny jako je politika čas. Ano možná moc je afrodisiakum, které vzbuzuje větší libost než sex, ale ti šéfové firem díky svým schopnostem být nezávislí, díky vydělaným penězům a řekněme na rovinu i schopnosti si ony „schopné a nepostradatelné” politiky koupit, mají víc moci a vlivu než se komu zdá. Není to hezké a ani správné, že to tak je, ale je to tak. Navíc pro ty „schopné a neúplatné” politiky a úředníky je tahle situace tak finančně zajímavá, že vlastně jim vyhovuje onen chaos, který všude je.
Ti skutečně chudí, kterým díky onomu chaosu spadnou bezpracné drobty do klína jsou ještě nadšeni jak se o ně ten milovaný státní úředník stará. Vůbec jim přitom nedochází, že díky svým volebním prioritám se udržují ve své chudobě. Odkázáni na to jestli já a mě podobní vyděláme a zaplatíme pak daně. Konečně, když chtějí být chudí, tak ať jsou. Já se snad o sebe postarám a oni si jednou za čas dojdou pro svou almužnu. A nakonec aspoň mají co na práci a to je závidět. Pro mne osobně je lepší být poskytovatel, než příjemce. Dává ta pozice mnohem větší svobodu. Sice berňák a jiné podobné instituce stále číhají s nataženou dlaní, ale pořád je lepší si hlídat berňák, než u sociálky žebrat o podporu. A pak, když ji dostanu, nadávat, že je malá a zase ji snížili.
Jo milánkové, čím víc úředníků, kterým platíme ty tabulkové platy a ti se starající se o formuláře, na kterých vyplňujete tu žádost, tím méně pro vás skutečně potřebné. I v těch nemocnicích jak jsem řekl. Sociální mudrcové se zase můžou snažit mi dokázat, že je mnoho těch co jsou hloupí a neschopní a jak je bezva, že na ně státní úředník dává pozor aby náhodou v životě nezabloudili. Jak tak sleduji, valná většina těch „nemohoucích a neschopných” je normálně jen líných. Nakonec jednou za čtyři roky hodit do schránky volební lístek na podporu bolševiků nedá zas takovou práci.
Na to aby člověk vydělal poctivě peníze se musí něco umět. Něco umět dá práci. Bohužel občas se musí ještě čekat než se ono umění prodá. A tady je další háček. Většina lidí má v dnešní době pocit, že mají právo se mít hned dobře jako jiní po letech práce a čekání. Hledají zaměstnáním, kde dostanou obrovský plat a budou jak za socialismu říkat. „Dobrá práce, moc se nenadřu a vydělám.” Akorát, že za totáče, se sice moc lidí většinou nenadřela, ale taky moc nevydělala. Dnes je přeci jen víc možností ty peníze vydělat. Po čase a díky vytrvalosti.
Tak v tom je další potíž. Ti „mladí co obsadili pozice před deseti patnácti lety, jsou ještě dost mladí aby si je udrželi a rostli a nechali tem mladým ty pozice co nejsou zas tak lukrativní a vyžadují mnoho učení a dřiny. Plat nic moc. Jednoduše se věci pomalu a jistě aspoň v něčem vracejí do vyjetých kolejí. Přes veškeré moderní trendy. Ukaž co umíš, vydrž tlak, vymysli něco co je funkční, prodej to a pak zjistíš, že než se to doopravdy naučíš pár let uplyne a už ti budou stát za zády další mladí a budou nespokojeni, že místo je obsazené a a budou hledat, jak tě z onoho „teploučka” vykopnout. Stejně jako se o to pokoušejí ti dnešní mladí.
Takže státu zaplatím 184 Kč. Zaplatím je hned jak dopíši blog a mám na rok od milovaného státu pokoj. Budu se starat o svoje a občas se zamyslím nad tím s kým vším tu Vlast, jak říká klasik…vlast jedinou,i v dědictví mi danou, šírou tu zem, zem jedinou… musím sdílet. Ne vždy je to bezva pohled. Ale mohlo by bejt i hůř.