Kvalita diskuse II

Venku je vedro, což mi vyhovuje, večer se projdu na skupinu, vyhřeji po letošním mokrém létě trochu staré kosti.

Venku je vedro, což mi vyhovuje, večer se projdu na skupinu, vyhřeji po letošním mokrém létě trochu staré kosti. Trochu jsem ještě přemýšlel o předchozím blogu, protože Lukáš se ptal zda stojí za to se k tomu vracet. Myslím, že stojí. Pokud dostanou lidi zcela jasnou informaci, pak mohou změnit své chování. Tím se uvolní celá diskuse. Pokud nechtějí změnit svůj způsob vyjadřování, pak ani veřejně nediskutují, ač by rádi. Privátní diskuse, jen tak mezi čtyřma očima, asi nebude, co si přáli.

Zrovna tak, pokud se kdokoliv pokusí s kýmkoliv diskutovat způsobem, který nevyhovuje oběma stranám. Ta druhá strana reaguje jinak, například nedává najevo svůj postoj k jeho názorům, takže se ten co se pokouší nějaké své názory sdělovat, se necítí zrovna nejlépe. Což je sice jeho problém. Ale konečně, z jakého důvodu by se měl někdo, kdo se pokouší provokovat, vytáčet, cítit dobře? Jedna paní mě kdysi provokovala na mém webu. Napsal jsem knihu s názvem „Lidé a manipulace” a musím říci, že jsem za těch pár hodin psaní díky oné provokující dámě vydělal už dost peněz a ještě vydělám. Navíc jsem se u psaní bavil. Knížka se prodává dobře a protože je v dostání jen u mne přes internet, neprodělávám padesát procent za distribuci. Dostávám plnou cenu a ještě jsem našel sponzora, který mi poskytl finance na její vydání.

Zde si třeba ještě vylepšeně zformuluji určité zásady asertivních možností na webu, které použiji při svých kursech a bude opět o výdělek postaráno. Takhle mohou být ti, co tak rádi škádlí, užiteční. Sice to není jako v onom předchozím případě u slinty jejich cíl, oni chtějí uspokojit svoji představu o své převaze, ale nakonec stejně jim zbude stejně jako slintě, jen ta hořká závist úspěchu a peněz. Svoji „převahu” neuplatní. Ten pocit hořkosti a závisti si při té provokaci tehdy slinta jistě nepřála. Tady se teď dostává do podobné pozice jeden dva lidé, kteří chtějí mi sdělovat své mínění, což dělají, ale sdělují ho jen mě a ti ostatní se nepokochají jejich „ostrovtipem.” Možná jinde, ale tam už to nebude až tak významné.

Pokud totiž člověk nalezne smysl, toho co dělá, pak většinou nalezne i cestu jak onen smysl využít a použít ve svůj prospěch. Navíc ještě nikoho ani neokrade ani nezneužije. Provokatéři někdy dosahují jen toho, že výsledkem jejich provokace, které oni nazývají „škádlením” je zisk toho, koho „škádlí.” Jak vím z terapie, ten výsledek jim nedělá dobře v oblasti zažívacího traktu. Je jim dost často na blití, protože se dostávají do emocí, se kterými vůbec nepočítali. Porozumění motivům, smyslu provokací, může jak je vidět přinést zcela praktické plody ve formě peněz. Poctivě vydělaných peněz. Navíc mě ještě zábavu, neboť psaní mě baví a ještě k tomu ona představa dobře využitého času není vůbec marná. Jo jo.