Příběh v předchozí kapitole zdá se dopadl dobře. Muž nahlédl na potřebu změny, uskutečnil ji a znovu našli se ženou řeč. Dlužno říci, že pracovali oba.
Příběh v předchozí kapitole zdá se dopadl dobře. Muž nahlédl na potřebu změny, uskutečnil ji a znovu našli se ženou řeč. Dlužno říci, že pracovali oba. Ona vyhledala pomoc a podporu, byla schopna realizovat malá postupná rozhodnutí a tím i ujistit svého muže, že svá slova myslí zcela vážně. Navíc neudělala jednu chybu.
Nehledala pravdu a vinu, ale řešení. Nakonec tedy spolu našli řeč. Včera jsem na chatu sledoval debatu dvou známých žen. Obě se znají pouze z chatu neznají se osobně a snad i proto, byla jedna z nich podstatně otevřenější, když si jedna z nich stěžovala na osud. Trpký osud podváděné manželky.
No, spíš než na osud, tak na nevěrného manžela. Podle jejího vyprávění si její manžel pořídil s její nejlepší kamarádkou dítě. Ona dlouho nic netušila, dokonce svoji kamarádku vezla do porodnice. Až v poslední době se dozvěděla pravdu. Sice její kamarádka tuhle variantu popírá, její manžel nevěru popírá, moudře se nepřiznává rozvádět se nechce a i když je momentálně v zahraničí, hodlá se vrátit k rodině. Ona sama si dnes pořídila milence. Samozřejmě přes veškeré své odhodlání se oné debaty nezúčastnit mi nedalo, abych po dotazu její známe z chatu, zda už podala žádost o rozvod? Jsem neřekl několik slov.
Stěžovatelka odpověděla tázající moudře. „Teď ne, protože máme hypotéku, děti a nechci jít do války o majetek, jsem na svém muži finančně závislá.” Celkem rozumný přístup. Pro tu chvíli. Jen pro tu chvíli.
Ta druhá, o které vím, že je rozvedená měla poznámky typu. „To si nenech líbit, rozveď se, nebuď s chlapem co tě podvádí.” Dávala rady. K jejím radám jsem oné poradkyni měl otázku, Zda a kdy, ji sežene jiného manžela a zaplatí za ní hypotéku a pomůže vychovat děti. Tahle série otázek k takhle radícím má většinou neutralizující účinek. Přestanou radit a pokud přestanou radit, je to nejlepší co pro ty druhé mohou udělat.
Vzpomínám na jednu svoji klientku, která dala žádost o rozvod, ačkoliv když poprvé přišla, zněl kontrakt na záchranu manželství. také ji podle jejího mínění manžel podváděl. Odstěhovala se ze společného bytu, kamarádka právnička ji dokonce pomohla sepsat návrh na majetkové vyrovnání, jednala v zastoupení mé klientky i s manželem klientky. Velmi ji podpořila v jejím úsilí, poradila. Nakonec se má klientka rozhodla pro návrat k muži a bylo zle. Ze strany kamarádky.
Navíc co vím, onen muž jako většina těch, co jim je vyhrožováno rozvodem a podá se žádost o rozvod na něčí doporučení, velmi těžko unáší její kamarádku, velmi těžko se smiřuje ze skutečností, že jeho žena dala na radu druhých a odešla. Žádost o rozvod je zcela jasné sdělení tomu druhému. Nejsi dost cenný pro mne, nevidím smysl s tebou pokračovat, ztrácím o tebe zájem.< /p>
Tehdy se mě má klientka ptala zda má odejít, zda se má rozvést. Odpověděl jsem ji, že až do téhle chvíle byl kontrakt na záchranu manželství, pokud jej mění a je kontrakt jak se co z nejmenšími potížemi rozvést, pak si musíme ujasnit zcela jiný postup. Nakonec spolupráci ukončila, udělal jak jsem už řekl a později se k muži vrátila. V tom už jsem neměl žádnou účast. Co se dělo dál vím jen útržkovitě.
Poznamenal jsem proto k oné podváděné, že pokud je pravdou, tak jak říká, že její muž otcovství a nevěru popírá, ona kamarádka také jeho otcovství popírá, že vlastně sází na neověřenou informaci. On od ní odejít nechce, jak jsem vyrozuměl z jejích slov a ona se rozhodla své manželství zničit. Na to mi odpověděla, že jejímu osmiletému synovi, syn kamarádky říká ve škole, že jeho táta u nic spala holčička je jeho nevlastní sestra atd. Těžká situace. Pro onu ženu, a celou rodinu.
Navíc ještě začala panikařit s tím, že dítě musí navštívit odborníka aby se z toho dostalo. Zpozorněl jsem a zeptal jsem se co vlastně synovi chce objasňovat. Otec se chce vrátit ze zahraničí, kde momentálně pracuje, takže je zcela normální, že synovi volá, slibuje mu dárky atd. Co chce synovi vysvětlovat, že má tátu kurevníka, kterého ona hodlá vyhodit? Jestli je synovi smutno z toho a těžko nese, že někdo tátu ve škole pomlouvá, pak je na ní aby syna ujistila, že táta ho má rád, nechce ho opustit a určitě se vrátí. Tady není čas na zatěžování dítěte jejich spory.
Došlo ji v tu chvíli že se chová jako když si bere své děti jako rukojmí. Pak jsem se ještě zeptal, zda je přesvědčená, že ji bude samotné lépe? Odpověděla, že si našla milence, ale je daleko, takže si moc neužije. Tohle prohlášení bylo zcela typické. Typické svou naivitou. Ujistil jsem ji, že ve stavu v jakém je si najde někoho leda na šukání, nikoliv na podporu. Odpověděla zcela žensky, že to ví a že aspoň něco málo svému muži vrátí. Ujistil jsem ji, že pokud na tohle někdo doplatí, tak jen ona sama a její děti. Nepřiznal se, pouze se domnívá, že má s někým dítě, tuhle skutečnost zatím nikdo nepřiznal a nepotvrdil. A vyvádí jako by u toho byla, když se o početí snažili.
Účast u jejich soulože nepotvrdila. Dopálí muže, který zřejmě není svatý, ale zatím ona nic neví jistého. Dopálí ho a on může se opravdu vydat na stezku pomsty. V tuhle chvíli je ona v situaci, kdy je zranitelnější. Navíc jsem se podivil, že tyhle skutečnosti vykládá tak veřejně.
Uzavřel jsem celou debatu s tím, že jdu spát a že si myslím, že jestli má někdo problém je to ona sama a jestli by někdo měl vyhledat odborníka, pak tedy jen ona. Nikoliv její dítě. To se chová přiměřeně situaci jako osmileté dítě. Stýská se mu a nese jejich spory a její hanění jeho otce těžce. Děti moc nerady slyší ošklivé věci o svých rodičích od jednoho nebo druhého rodiče. Nesou tyhle pravdy mnohem hůře než od cizích. Ty pravdy, které matky či otcové sdělují dětem o tom druhém je zbavují základní jistoty, kterou rodina poskytuje. A pokud končí řeč mezi dětmi a rodiči, tak to není pro nikoho dobré. Konečně vím, jak bylo těžké pro mé děti rozvod a jak bylo těžké jejich nechápavé mlčení k tomu co se děje. Chtěly tátu a mámu. Trvalo dost dlouho než jsme spolu našli řeč. Dlouho jsem na tu dobu myslel ještě v posteli. Nebylo mi vůbec dobře. Také jsem si dal „poradit.”
Radící kamarádky, které jsou okamžitě hotovy a nebo lidé kteří řeknou něco, neznám celou pravdu abych mohl posoudit, jsou mimo v několika věcech. To co neunášejí oni, ještě neznamená, že druzí neunesou. Co nevyhovuje jim, ještě nutně nemusí nevyhovovat těm druhým. Navíc v téhle chvíli bych se velmi střežil hledat nějakou pravdu a nabídnout ji tomu, který si mi stěžuje na svůj osud. Většinou žádnou radu nechtějí, chtějí se jen vzpamatovat ze šoku, říkají v tom šoku věci a dělají skutky, které když šok pomine jsou pro ně předmětem hanby a zděšení ze svého chování, uvažování a řeči. Viz scéna ze synem. Té ženě došla nelogičnost jejího chování.
Zklidnila se. Pro tu chvíli. Možná, že udělá další pitomost a ona ji pravděpodobně udělá, ale nemusí být už nutně tak destruktivní. Chápu ji, že je pro ni těžké mluvit se svým mužem a tam by bylo dobré, kdyby spolu mluvili prostřednictvím někoho třetího. Někoho komu oba věří a kdo se nedá zatáhnout na jednu nebo druhou stranu. Tohle většinou svedou terapeuti a právníci. Nechci ji mluvit do života, ale myslím si, že momentálně skutečně není schopná navázat další kvalitní vztah, jež jí bude oporou. V tuhle chvíli se jedná jen o pomstu a pomstychtivost je špatný ukazatel směru. nevede k k domluvě výhodné alespoň zčásti pro všechny a zanechává za sebou jen trosky a rozvaliny. Ale nakonec mi na dobrou noc řekla, že jsem po dlouhé době někdo, kdo ji neradil, vyslechl a uklidnil. No tak aspoň něco.
Pokračování někdy