Je to dnes den. Ráno vojáci. V poledne slovenská servírka v pizerrii. Aspoň jsem poklábosil. Ale měla fofr. Svět je malý. Takže jak Milada psala, že nepptřebuji hodnou, plete se. Proto jsem s.
Je to dnes den. Ráno vojáci. V poledne slovenská servírka v pizerrii. Aspoň jsem poklábosil. Ale měla fofr. Svět je malý. Takže jak Milada psala, že nepptřebuji hodnou, plete se. Proto jsem s. Markétou už víc jak dva roky, protože je hodná a snáší moje nápady. To ne každá svede aby řekla. „Jeníčku potřebuješ odpočinout, tak jdi.“ A Jeníček si vyrazí do dáli.
Snědl jsem pizzu, byla dobrá. Dopiju kafe a vyrazím. Co se mi ty líbí a nejen tady, že mi k jídlu klidně dají vodu. Neperlivou z kohoutku natočenou a nemají s tím žádný problém. Žádné kecy kolem. Jo jo, tak až zas byde něco pro mne zajímavého napíši další. Zdá se ž se léto dostavilo. Slunce svítí, fouká
mírny´ větřík a cesta je z kopce. Tak by to mohlo zůstat do Padovy. Leč jak se zpívá v oné písničce
…jdem sem a tam a zítra třeba zpátky, dál světa kraj a všechny cesty jsou nám krátký, i když plný překvapení jsou a nesnází
Jo přijde den, kdy vyletěl bych z kůže, však pocit mám, že děláme, co můžem, když naše fidli fidli nás provází…