Chci nový iPhone 4

Volali mi onehdy z O2, že prý mám nějak velkou spotřebu dat na internet v mobilu. Napřed slečna. Ta mě vysvětlovala, že se mi zcela určitě zpomaluje internet. Takhle mazaně na mě šla.

Volali mi onehdy z O2, že prý mám nějak velkou spotřebu dat na internet v mobilu. Napřed slečna. Ta mě vysvětlovala, že se mi zcela určitě zpomaluje internet. Takhle mazaně na mě šla. Potvrdil jsem ji, že ano, internet se opravdu zpomaluje. Nechal jsem si pro sebe, že tohle dělá veškeré připojení, které nejde přes kabel, nebo ADSL. Chytla se toho a pokusila se mi vnutit data navíc, za větší paušál. Nezdvořile jsem odmítl, tedy nezdvořile podle mnoha lidí. Neb jsem pravil, že nemám žádný zájem cpát firmě pro kterou loudí, nějaké další peníze. Jak jsem na podzim psal, zrušením jednoho čísla, doplacením iPhone a následném zrušením jednoho paušálu, jsem měsíčně ušetřil víc jak dva tisíce korun.

A rozhodně, ale rozhodně, jak by pravil pan president Klaus, v žádném případě nehodlám mít účet za telefon větší než mám teď. Do tisíce korun. Slečna se tedy už neozvala a za dva dny na mě poslali „těžší kalibr.” Mladého, podnikovou asertivitou nadupaného gentlemana, který se se mnou pokoušel mluvit způsobem, „když ti to říkám, tak to tak je!“ Způsob, co mě pobavil, ale zas nijak zvlášť nezaujal. Lektorovi, co je oba, jeho i to děvče školil, bych být firmou O2, nezaplatil. Vyhozené peníze. Možná, na někoho tahle finta platí, ale na mne v žádném případě. Už se O2 od oněch vrácených 40 000 Kč, loni na podzim, Tady se podívat kdy mi říkali, že mi nic nedají a pak dali, jednoduše nebojím. Už vím, že si nechtějí dovolit ztrácet zákazníky.

S mládencem jsem byl hotov raz dva. Sice opět začal o „Fudu,” šel na mě zostra, takže jsem se ho zeptal zda mi hodlá jako ona jeho kolegyně nabídnout další balíček. Pravil, že mi nic nabídnout nechce a chce se mnou mluvit mých nadbytečných datech. Ujistil jsem ho, že platím řádně smluvený paušál a zavěsil. Sice jsem poté trochu znejistěl, zda mi ty nadměrná data nebudou chtít účtovat jako loni, ale prohlédl jsem si řádně nabídku co mají na netu. Nenašel jsem žádný ceník nadměrných dat, takže jsem se uklidnil. Dnes se můj klid potvrdil. Faktura zněla na 768 Kč. Ty řádně a rád O2 zaplatím a jsme si kvit. Víc nedostanou.

Ještě se vrátím k onomu mládenci, co mě začal poučovat, tak ten se podobal jednomu komentátorovi z ABCLinuxu, který mě poučoval, co je asertivita, jak ji neumím používat, pak se chlubil, že mi dal do nosu, abych se probral, ono do nosu jako virtuálně. Prostě jeden z těch nekonečně chytrých, co veškerou moudrost našel na internetu. Oba dva byli sobě podobní tím nadřazeným tónem, jakým mnohdy mluví mladí muži s muži o dvě generaci starší, protože je považují za naprosto vyšeptalé dědky, kteří bez jejich pomoci a rady netrefí ani přes ulici, a které je třeba řádně poučit. S oběma to dopadlo stejně. V určitý čas jsem jim oznámil, že debata končí, další paušál, co bych jako hodlal platit, a tomu druhému, že případné odpovědi na jakékoliv otázky z jeho strany se nekonají. Nesli mé oznámení těžce. Ten z Abíčka tížeji.

Onen mládenec z Abíčka, co si říkal „Jean” zjistil s údivem, že jsem mu oznámil po jeho předchozí nabídce, že se tedy můžeme bavit o něm. Že v žádném případě se nehodlám bavit o tom jak je skvělý, úžasný, jak všemu rozumí. Asi měl mylný dojem, že netoužím po ničem jiním, než jej obdivovat. Ujistil jsem ho, že pokud bych byl ochoten o něm a jeho úspěších a morálce diskutovat. Tak jedině za patřičný honorář. Poměrně vysoký.

Odmítl jsem po jeho nabídku, doslova řekl tak se teď tedy budeme bavit o mě. Nabídka, která přišla vzápětí po tom, co jsem se já odmítl bavit s ním s ním o svých soukromých záležitostech, nehodlal jsem mu vysvětlit, jak si vůbec ten život a své chování představuji, sdělil jsem mu své definitivní rozhodnutí, že opravdu s ním nic ze svého soukromí probírat nebudu, nebudu mu odpovídat na jeho drzé a dotěrné otázky a pokud má zájem, objednám ho, případně mu časem prodám svou knihu o asertivitě a manipulacích a mohu klidně trávit můj drahocený čas poslechem jeho skvělosti. Za jeho peníze pochopitelně. Byl dost překvapený. Předpokládám, že zřejmě byli překvapení oba.

Nešť, ať si své překvapení užijí a třeba jim bude ke prospěchu pochopení, že nejen lidé do třiceti let vědí co je asertivita, umí ji používat, dokonce umí i najít na internetu patřičné informace. Mě velmi baví, ten postoj některých, především mladých gentlemanů, přesvědčených o své rétorické i technické převaze. Občas je ale nutné je vyvést z toho omylu, že svět a život a pokrok a technická úroveň, to vše začalo okamžikem jejich příchodu na svět. Konečně na Abíčku jsem je tři měsíce cvičil v trpělivosti, tím, že jsem jim dennodenně kopíroval starší blogy, ze kterých někteří měli docela nervy. Jak psali do komentářů. Nedělal jsem nic jiného, než co mi pravidla webu dovolují.

Musím říci, že trpěla nervová soustava některých členů, linuxové komunity, z prostinkého faktu, že uveřejňuji blogy o všem možném, každodenně. Bavil jsem se jejich osobními útoky, když předtím se dožadovali diskuse na úrovni a v jedné větě zároveň s požadavkem na mou charakternost přidali nadávku týkající se mého charakteru, rozumu, vzdělání a umu. Pravdou je, že jsem je malinko, ale jen malinko dráždil. Vysvětloval jsem jim, že opravdu nemají povinnost číst mé blogy, které jsou sice z jejich hlediska dlouhé. Pouhých sto řádků v textovém editoru. Do grafomanů mi nadávali. Nadávali a netušili, že nemají povinnost se mnou diskutovat na politická témata, že skutečně, když zjistím, že pořádně nečtou, co píši, nebudu váhat je nachytat. Poskytli mi tříměsíční zábavu, ale v poslední době nějak už ochabovali. Většina se stáhla a mlčela. Protestující většina.

Tedy si hledám jinou zábavu. Dnes jsem si prohlížel mapy Británie, což je bezva věc, pro kterou mám rád internet a dumal nad variantami svého cestování. Prý dokonce se dá jít kus podle Temže, protože cestovat podle řek v Británii, není nic jednoduchého. Mapa i průvodce tvrdí, že tam vede veřejná cesta a tedy by se dalo jít podle vody po takové té nejhistoričtější části Anglie. Stará královská města, historií prosycená část země. No a pak podle kanálů směrem na sever a potom zpátky. Jinak pomalinku se připravuji na projekci prvního dílu, která bude v kině Mat na Karlově náměstí v Praze, pozval jsem několik svých známých, Jana dala dohromady dobrou pozvánku pro media a novináře aby se přišli podívat. Tak se tam snad sejde pár lidí a nebudou se tam členové štábu sami v sále bát.

Také si musím koupit impregnaci, čelenku, mapu Británie, něco hezkého z radosti, že jsem opět neprodělal na O2. Asi si koupím nový iPhone, a ten starší dám Ritě. Vypadá ten nový iPhone zajímavě. jsme zvědavý co za něj budou chtít. Za ten super moderní v Americe chtějí údajně 199$ a 299$. No nekupte to. Už jsem si na iPhone zvykl a nechce se mi ho měnit za něco jiného. iPad si nekoupím. Asi si ho nekoupím. I když cukání jsme měl, ale MacBook mi bude zatím zřejmě vyhovovat víc. Jo jo, uvidíme.

Dopsal jsem a jdu cvičit. Už se zase budu věnovat svému webu víc, než jsem se věnoval v poslední době. Až si zas napíši dalších sto, dvě stě blogů. Budu ve své činnosti pokračovat.

Napíši a pak jich zas pár na Abíčku uveřejním. Dva roky jsem tam skoro nechodil, tak je po té letošní tříměsíční politicko-společenské masáži nechám nějaký čas vydechnout.